Rybářský rozcestník

Ploštice (Heteroptera)

Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdeme skoro 900 druhů!

Pářicí

Rozpoznávací znaky

Přední křídla mají přetvořena v polokrovky. Tělo mají většinou ploché, proto se jim také říká ploštice. Křídla skládají podélně na zadeček. Zbarveně jsou různě, od nenápadných šedých barev až po divoké pestré barvy s různorodou kresbou, případně i výrůstky, jamkami či tečkami. Kromě složených očí má řada druhů i dvě jednoduchá očka. Většina ploštic má vyvinutá křídla, zadní blanitý pár bývá menší než polokrovky. Některé druhy mají křídla zkrácená či jsou úplně bezkřídlé, například pro lidi tak neoblíbené štěnice. Nohy mají většinou kráčivé. U vodních druhů jsou končetiny přeměněné k plavání, případně k lapání kořisti. Vodní druhy dýchají vzduch pomocí dýchací rourky nebo dýchacího otvoru na zadečku. Ploštice jsou známé svým zápachem, který pochází ze zvláštních žláz. Chrání je před dravci nebo pomocí zápachu dokáží ochromit kořist. Řada druhů umí také vydávat zvuky díky zvláštním orgánům. Někdy má tuto vlastnost jen jedno pohlaví. Některé vodní ploštice mají i sluchové orgány.

Výskyt

Najdeme je po celém světě, kde žije více jak 40 000 druhů. Žijí jak ve vegetaci, tak na tlejícím dřevě, pod vodou, ale i na vodní ploše. Existují však i suchozemské druhy.

Obecně

Býložravé druhy ploštic zpravidla sají rostlinné šťávy, dravé druhy loví jiný hmyz, velké vodní ploštice i obratlovce (žáby, ryby i malé ptáky), často větší, než jsou samy. Některé ploštice žijí v početných koloniích. Nejdravější jsou vodní druhy. Některé druhy sají krev teplokrevných živočichů, například štěnice, které do této skupiny také patří, i když ty jsou suchozemské.

Až na drobné výjimky se ploštice množí pohlavně. Páření probíhá různým způsobem v závislosti na druhu. Někdy jsou partneři na sobě, jindy zadečky k sobě a hlavami od sebe, jindy zase v pravém úhlu. Samice kladou vajíčka, někdy pomocí krátkého kladélka, zpravidla do půdy a podobně. Někdy samice vajíčka hlídají, dokud se larvy nevylíhnou. U některých vodních druhů lepí samice vajíčka na hřbet samcům, kteří je nosí do vylíhnutí larev. Larvy procházejí  až 5 stádii, během nichž jim přibývají články chodidel a tykadel a rostou křídla. Larvy některých druhů žijí pohromadě. Většina našich ploštic má jednu generaci do roka a přezimují ve stadiu dospělce nebo vajíčka.

Pářicí se pár ploštic

Pářicí se pár ploštic

Nejznámější představitelé ploštic žijících u nás

Ve vodě žije Splešťule blátivá (Nepa cinerea), ta je dravá, vyhledává dna stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy. Další je například bodule obecná (Ilyocoris cimicoides), znakoplavka obecná (Notonecta glauca) i jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), která je naše největší ploštice. Dorůstá délky až 4 cm. Na vodní hladině žije Bruslařka obecná (Gerris lacustris) a Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum Linnaeus).

 

Nejčtenější články

Pozvánka na závod do Nižboru

ČRS. z. s., MO Nižbor zve na 16. ročník rybářského závodu, který se koná 11. 5. 2024 na Berounce nad jezem v Nižboru. Počet míst omezen na 50….

Jarní kolo Ve vodě nežijí jen vodníci

Jarní kolo náborové akce „Ve vodě nežijí jen vodníci“ proběhne od 15. 4. do 27. 6. 2024. Zájemci se mohou hlásit od dne zveřejnění a zasílat přihlášky na sekretariát SÚS….

Jarní dospělé a Dětské závody ČRS MO Kladruby – Propozice 20. a 21. 4. 2024

Vážení přátelé ČRS MO Kladruby, dovolte, abychom Vás pozvali na Jarní dospělých a Dětské rybářské závody konané ve dnech 20. a 21. dubna 2024 na nádrži Záhorská. Těšíme se na Vaši hojnou účast!