Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně pak mohou vést parazitický způsob života.
Mají ploché tělo bez článků, "červovité", z vrchu i ze zdola zploštělé. Jsou velké od 10 mm do několika cm. Pokožku mají tvořenou jednou vrstvou buněk. Pohyb zajišťují svalové buňky umístěné pod povrchem pokožky. Dýchají celým povrchem těla. Smyslové orgány mají umístěné na přední straně těla, jedná se o hmatové výběžky a jednoduché jamkové oči.
Ploštěnky žijí hojně pod kameny v potocích a čistých proudných řekách, některé naopak ve stojatých vodách a bažinách.
Ploštěnky jsou hermafroditi, vytváří kokon vajíček. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, i u ploštěnek, které se dělením nerozmnožují jednotlivé části po násilném rozdělení dorostou. U mořských ploštěnek je vývoj nepřímý, u sladkovodních přímý.
Ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), tato ploštěnka jžije poměrně hojně pod kameny v potocích a čistých řekách. Další ploštěnka se jmenuje ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum), ta žije vzácněji ve stojatých i proudících vodách, také v bažinách, není tak náročná na čistotu vody, je mléčně zbarvená, proto také ten její název. Dalšími zástupci této třídy jsou například ploštěnka černá (Polycelis nigra) a ploštěnka horská (Crenobia alpina), ta ke svému žití vyžaduje čistou proudnou vodu.
Všechny naše ploštěnky jsou dravci živící se drobnými vodními živočichy.