Rybářský rozcestník

Pěvci (Passeriformes) vázáni na vodu

Pěvci (Passeriformes) jsou největší řád ptáků. Tato skupina čítá až 5500 druhů. Jsou považováni za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. Někteří z nich pak žijí a hnízdí u vody, voda jim pak také poskytuje potravu.

RákosníkKonipasKonipasKonipas

Název latinsky

Passeriformes

Rozpoznávací znaky

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

Výskyt

Pěvce můžeme potkat na celém světě, na pouštích i v tropických deštných lesích. Velká skupina pěvců žije i u nás.

Obecně

Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata, tedy starají se o ně a jsou pečliví rodiče. Z pěvců žijících u vody asi nejtypičtějším zástupcem této skupiny ptáků jsou rákosníci, z nichž nejhojnější je rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus), což je hnědavě zbarvená ptáček, se spodní stranou bělavou a žlutohnědými boky. Má zvučný skřehotavý hlas. Je o něco menší než vrabec. Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev.

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník obecný (Acrocephalus arundinaceus)

Bažinná a močálovitá místa včetně zarostlých okrajů rybníků rákosím osídluje strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V Česku žije téměř všude, především v nižších polohách. Mimo dobu hnízdění žije v hejnech. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.

Dalším ptáček, kterého můžeme zastihnout na stromech u vody je moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Je menší než vrabec, s kuželovitým a zašpičatělým zobákem. Samec má černou masku přes oči, světle šedé temeno a šíji a rudohnědý pláštík a hřbet. Od samice se liší širší maskou přes oči, tmavším, rudohnědě zbarveným hřbetem a výraznějším, červenohnědým skvrněním na hrudi. Mladí ptáci jsou matnější, s nezřetelnou maskou, žlutavě šedohnědým hřbetem a šedobéžovým temenem.

Husté rákosové a pobřežní porosty vyhledává například cvrčilka zelená (Locustella naevia), která je ptáček těžko spatřitelný. Spíše je slyšet hlas samce sedícího většinou na vyvýšené místě, ten vydává své „cvrčení“ někdy i několik minut.

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý (Motacilla alba) je další ptáček patřící do řádu pěvců, který žije u vody. Je černobíle zbarvený, většinou velikosti vrabce, ale je štíhlejší a má delší ocas než vrabec. Žije u řek, potoků, jezer i rybníků, kde chytá hlavně hmyz. Konipas horský (Motacilla cinerea) má spodní část těla žlutou. Žije, jak jeho název napovídá, spíše v podhůří hor a na horách, ovšem u potoků a řek.

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Pták velikosti kosa se jmenuje skorec vodní (Cinculu cinculus). Má nápadně krátký ocas, tmavohnědě zbarvené peří s nápadnou bílou náprsenkou. 6iví se hmyzem a bentosem, za kterým se potápí a sbírá je i při chůzi ve vodě.

Nejčtenější články

Pozvánka na závod do Nižboru

ČRS. z. s., MO Nižbor zve na 16. ročník rybářského závodu, který se koná 11. 5. 2024 na Berounce nad jezem v Nižboru. Počet míst omezen na 50….

Jarní kolo Ve vodě nežijí jen vodníci

Jarní kolo náborové akce „Ve vodě nežijí jen vodníci“ proběhne od 15. 4. do 27. 6. 2024. Zájemci se mohou hlásit od dne zveřejnění a zasílat přihlášky na sekretariát SÚS….

Jarní dospělé a Dětské závody ČRS MO Kladruby – Propozice 20. a 21. 4. 2024

Vážení přátelé ČRS MO Kladruby, dovolte, abychom Vás pozvali na Jarní dospělých a Dětské rybářské závody konané ve dnech 20. a 21. dubna 2024 na nádrži Záhorská. Těšíme se na Vaši hojnou účast!