V létě patří zralé ovoce mezi oblíbené nástrahy. Ovoce funguje především tam, kde rostou ovocné stromy přímo na břehu a občas jejich přezrálé plody padnou i do vody. Ryby jsou pak na tento druh naučené a tak není problém je přemluvit k záběru. Na ovoce lze ovšem i ryby naučit a to pravidelným zakrmením lovného místa tím druhem, na který pak budeme chytat.
Krmný disk také patří do arzenálu zkušeného rybáře. A není divu, jde o lákavou pochutinu především pro kapry, která je ale tak velká, že ji kapři nemohou pozřít, jen „cucat“. Jsou pro kapry tak lákavé, že je dokáží udržet na lovném místě velmi, ale opravdu velmi dlouho.
Trsnatá ostřice vytvřející mozazikovité porosty, mezi kterými vyrůstají další mokřadní rostliny. Je to druh jednoděložní rostliny z čeledi šáchorovitých.
Myší holátka jsou mláďata myší ne starší 10 dnů. Běžně se dají koupit v prodejnách se zvířaty a to jak chlazené, tak mražené. Myšími holátky se krmí hadi, ale i jiné exotické potvůrky. My rybáři je můžeme použít především na cílený lov sumců a štik.
Mlok skvrnitý je středně velký ocasatý obojživelník. Je to nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Jinak ho najdeme také v západní Asii a v Africe. V zajetí se mloci dožívají 40-50 let, ve volné přírodě žijí méně, maximálně 20 let.
Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.
Pijavice, tedy konkrétně pijavky koňské, latinsky Haemopis sanguisuga, žijí dravě. Jejich potravou jsou drobní bezobratlí živočichové, ale jsou schopné lovit i drobné obratlovce. Jako nástraha se využívají především k lovu sumců, ale i jiných větších ryb. Někdy je nazývána také nadája. Neplést s pijavicí lékařskou, Hirudo Medicinalis. Tato a některé další pijavičky jsou chráněnými živočichy a jako nástraha se použít nesmí!
Vytrvalá ponořená vodní rostlina bez kořenů s větvenou, článkovou lodyhou s tuhými vidlicovitě větvenými listy. Vzhledem připomíná přesličku. Patří do čeledi růžkatcovité (Ceratophyllaceae).
Ostřice ostrá, někdy též nazývaná ostřice kalužní, je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité, která v Česku roste poměrně hojně. Dorůstá do výška až 150 cm.
Hejnová ryba tekoucích i stojatých vod s písčitým až kamenitým dnem s úkryty. Je vhodnou nástražní rybkou, jinak oblíbená potrava dravců. Kříží se s hrouzkem běloploutvým.