Rybářský rozcestník

Oliheň

Oliheň patří do třídy hlavonožsců. Jde o hlavonožce příbuzného s krakaticemi a také kalamári, ale nejde o stejný druh živočicha. Olihně mají dobře vyvinutou hlavu a deset chapadel, na kterých se nalézají přísavky. Jde o skvělé plavce a predátory, velmi dobré lovce dalších vodních živočichů, především pak ryb. Průměrná velikost olihní bývá kolem 50-60 cm. Olihně žijí jen jeden rok a po kopulaci umírají. V období rozmnožování se jich na jednom místě objeví velké množství, to je ta chvíle, kdy se stávají kořistí větších ryb, savců, také mořských ptáků a samozřejmě i člověka.

squid-olihně5squid-olihně4squid-olihně2squid-olihně3

Název latinsky

Loligo etheridgi

Rozpoznávací znaky

Olihně mají dobře vyvinutou hlavu a deset chapadel, na kterých se nalézají přísavky. Průměrná velikost olihní bývá kolem 50-60 cm.

Výskyt

Druh hlavonožce, žije na celém světě ve vodách mírného pásma.

Obecně

Hlavonožci, což jsou vlastně měkkýši, patří mezi velmi chutnou gastronomickou ingredienci. Olihně, tedy druh chobotnic má velmi křehké maso, ovšem jejich tepelná úprava musí být velmi krátká. Je k dostání čerstvá nebo mražená. Inkoustový váček (jen u čerstvých živočichů) obsahuje tmavou hnědou tekutinu, kterou je možno použít jako základ omáčky, ve které se oliheň vaří. Malé olihně se většinou rychle osmaží nebo lehce povaří či grilují, větší se především upravují dušením.

Kuchařská úprava olihní:

Olihním nejprve odřízneme hlavy. Pak odkrojíme jednotlivá chapadla a uchováme je k dalšímu použití. U chapadel ještě odstraníme měkkou kost. Dále vypreparujeme  průhlednou širokou kost, která má funkci páteře a váček s barvivem.

Nakonec sloupneme tenkou kůži, olihně omyjeme a necháme důkladně okapat.

Části olihní:

  • Očištěné tělo – je to tělo olihní očištěné od kůže. Může se nadívat a péct nebo dusit.
  • Kroužky z olihně – tělo olihní nakrájené na kroužky, které se obalují v těstíčku nebo trojobalu a smaží se ve vysoké vrstvě oleje.

Jaký je rozdíl mezi olihní a kalamári?

Z gastronomického hlediska žádný, oba tito hlavonožci se připravují stejně a v literatuře se často zaměňují, nebo dokonce považují za stejný druh, což ale není pravda.

Způsob lovu

Olihně se chytají většinou z lodi. Do hloubky kolem 20 metrů rybáři vhazují několik centimetrů dlouhé umělé rybky s ocasem, který má cca 20 ostrých háčků, ty jsou uspořádány dokola většinou ve dvou řadách. Umělé nástrahy se zavěšují na silon, chytá se tzv. vertikální přívlačí, tedy nástraha se povytahuje ode dna směrem k lodi a zase spouští na dno. Během lovu se do vody svítí a tím se lákají olihně na místo. Olihně láká pohyb nástrahy na kterou pak útočí. Jakmile nějaká oliheň návnadu chytne, nabodne se na její ostny umístěné na konci. Návnadu s olihní je pak potřeba co nejrychleji vytáhnout.

Nejčtenější články

Lisovaný rohlík s libečkem

Tento fígl používali již staří labští rybáři na začátku minulého století. Jde o to rohlík napařit vodou, do které dáme několik stonků libečku, po vylisování pak nakrájený rohlík s listy čerstvého libečku ještě skladujeme.

Čarování s toustovým chlebem na rybách

Použití toustového chleba na rybách jsem si zamiloval. Jde totiž o atraktivní nástrahu pro téměř všechny býložravé druhy ryb, tedy například karasy, cejny, plotice, tlouště, ale také kapry. Ale jak ho nastražit, aby na háčku, případně i na vlasu pod ním, vydržel co nejdéle? Možností je mnoho, vyzkoušejte některé naše tipy.

Vodní plocha Písková Lhota u Poděbrad (rybářský revír 411 983) očima Rybářského rozcestníku

Nedávno jsem měl možnost strávit několik dní na pískovně u Poděbrad, kam mě pozval předseda SÚS Dušan Hýbner. Uskutečnili se tam totiž rybářské závody, konkrétně klání „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“. Po samotných závodech jsem měl pak možnost čtyři dny zůstat v tomto krásném prostředí a také si zachytat. Hned první den jsem zažil setkání nejen s pěkným kaprem, ale především s úžasným jeseterem měřícím více jak 1 metr. A to jsem netušil, že si během mého pobytu, na této vodní ploše, vytáhnu ještě další dva metrové jesetery.