Rybářský rozcestník

Mochna husí – Potentilla anserina

Vytrvalá plazivá rostlina, vytvářející souvislé porosty z čeledi růžovité – Rosaceae. Roste po celé Evropě, přes Kavkaz, Střední Asii a Čínu až po Dálný východ. Najdeme ji i v Severní Americe a Jižní Americe, také v Austrálii a na Novém Zélandu. U nás ji najdeme na celém území od nížin až po vrchoviny, v horských částech spíše výjmečně.

mochnamochnamochna

Název latinsky

Potentilla anserina

Jiný název

Starší český název nátržník husí.

Rozpoznávací znaky

Z rozvětveného v zemi ukrytého oddenku vyrůstá rozvětvená šlahounovitá poléhavá nebo plazivá lodyha, dlouhá až 25 cm, která se znovu často zakořeňuje. Lichozpeřené listy dlouhé až 20 cm jsou složené z podlouhle vejčitých lístků, které jsou na okraji pilovitě zubaté. Listy mají na rubu stříbřitý lesk a jsou plstnaté. Květy žluté, drobné, velikost kolem 15-20 mm, jsou složené z 5 žlutých okvětních plátků, doba květu květen- srpen, plodem jsou nažky.

Výskyt

Roste hojně na vlhkých stanovištích, břehy rybníků, tůní, řek, potoků, ale i na loukách, pastvinách, v zahradách, kde je považována za nepříjemný plevel.

Obecně

Je to plevel, který svým rychlým pokrytím okolního prostoru ostatní rostliny potlačuje, zastiňuje je a odebírá jim živiny. Pokud je půda udržovaná, není s ní problém, ale pokud jde o místa zanedbaná, nebo přímo neudržovaná, tam bují a usurpuje ostatní rostliny.

Zajímavosti

Dodnes se používá v lidovém léčitelství, předmětem sběru je nať, která se sbírá na začátku květu, květen - červen. Působí žlučopudně, tlumí křečovité bolesti, protizánětlivý vliv na sliznice, zlepšuje trávení atd.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!