Tyto rostliny porůstají břehy toků, či rybníků, ale najdeme je i v mělkých tůních nebo na podmáčených místech. Rostou jak v horských, tak i podhorských oblastech, ale i na pahorkatinách a v nížinách. Tvoří charakteristický kolorit vodního světa který můžeme dále rozdělit na rákosoviny stojatých vod, říční rákosoviny, rostliny bahnitých substrátů, rostliny letněných rybníků a mokřadní dřeviny.
Jednoleté rostliny, které najdeme na obnažených plochách rybníků, které se na zimu vypouštějí, ale také všude tam, kde krátkodobě vysychá voda.
20 dalšíchStromy rostoucí na podmáčených půdách a podél vodních toků. Jedná se o vrby, olše, topoly ...
13 dalšíchOstatní rostliny, keře a stromy nezařazené v dalších kategoriích, které jsou svým růstem zásadně vázané na vodu.
47 dalšíchVytváří vysoké rozsáhle porosty na březích rybníků a řek. Jsou to významné rostliny, které poskytují úkryt vodním živočichům, také potravu a také celkově dotváří charakter krajiny.
20 dalšíchV bahně roste řada obojživelných rostlin. Najdeme je na místech v malých tůních, mělkých rybnících, odvodňovacích příkopech, na okrajích kanálů s pomalu proudcí vodou ...
15 dalšíchPorosty vysokých ostřic jsou v mokřadlech nepřehlédnutelné. Patří mezi významné zástupce rostlin, které jsou přímo vázány na vodu, tedy na břehy rybníků, řek, podmáčená místa na loukách, zapalvené potoční a říční nivy. Bývají to často dominantní rostliny v místě.
12 dalšíchVytrvalá až 1 m vysoká bylina s dutou lodyhou a bílými květy z čeledi miřikovitých – Apiaceae. Lidový název je kerhák nebo kerhátek.
Dvouletá vytrvalá bylina vysoká až 80 cm, na vlhkých a humózních místech až 1 m, vyskytující se v teplejších oblastech na vlhkých místech, po rozemnutí voní příjemně česnekem. Jestli u vody narazíte na česnáček, lístky použijte do polévky, nasekejte třeba na chléb s máslem, česnáček má i vysoký obsah vitamínu C. Není ohroženým ani chráněným druhem.
Chrastice rákosovitá, nazývaná dříve lesknice rákosovitá, je statná, vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých vyrůstající na vlhkých místech. Je typickým zástupcem rostlin rostoucích na březích tekoucích vod, ale i jinde. Využívá se jako okrasa zahradních jezírek. Její semena jsou volně v prodeji.
Původem z Japonska, do Evropy se dostal až v 19. století. Vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých vysoká až 1 metr. V minulosti se konzumovaly jeho kořenové oddenky, které chutnají po oříšcích.
Ďáblík bahenní je druh jednoděložných rostlin z čeledi árónovité. Bývá i oblíbeným a nenáročným hostem v zahradních tůňkách, jinak roste hlavně kolem rybníků a v mrtvých říčních ramen.
Dvoudomá rostlina se silným oddenkem a listy připomínají lopuch, na kterou můžete narazit při pstruhařských výpravách kolem některých potoků. Dnes už pomalu zapomenutá léčivka. Staří rybáři do listů devětsilu balili v létě své úlovky pstruhů, aby v horku vydržely.
Druhým nejrozšířenějším dvojzubcem u nás je tento dojzubec černoplodý. Je to u nás nepůvodní druh plevelné rostliny, která je běžně známa svými ozubenými nažkami zachycující se za oblečení při podzimní procházce neobhospodařovanou krajinou.
Dub letní je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky.
Dvojzubec nicí se běžně vyskytuje na březích rybníků a jezer v pozdním létě a počátkem podzimu. Může tvořit velké kolonie, ale často roste i rozptýleně.
V přírodě je trojzubec brán jako nepříjemný plevel, semena však konzumuje ptactvo, rostliny u vodních toků jsou potravou pro ondatry a nutrie.