Rostliny jsou nedílnou součástí zdravého životního prostředí a to nejen proto, že dokáží z anorganických látek vytvářet organickou hmotu, ale hlavně jsou zdrojem kyslíku v našem ovzduší, bez kterého by žádný organismu, včetně nás lidí, nepřežil. Zde uvádíme jen zlomek té neuvěřitelné flóry, co se na zemi vyskytuje, jen ty u nás rostoucí rostliny, které by snad měl znát každý milovník přírody.
Vytrvalá až 1 m vysoká bylina s dutou lodyhou a bílými květy z čeledi miřikovitých – Apiaceae. Lidový název je kerhák nebo kerhátek.
Bublinatka obecná je vodní masožravá rostlina, která roste v mělkých stojatých vodách, většinou u břehů. Najdeme ji i v porostech pobřežní vegetace. U nás je dnes poměrně vzácná, najdeme ji jen ve třech lokalitách, v minulosti rostla hojněji.
Dvouletá vytrvalá bylina vysoká až 80 cm, na vlhkých a humózních místech až 1 m, vyskytující se v teplejších oblastech na vlhkých místech, po rozemnutí voní příjemně česnekem. Jestli u vody narazíte na česnáček, lístky použijte do polévky, nasekejte třeba na chléb s máslem, česnáček má i vysoký obsah vitamínu C. Není ohroženým ani chráněným druhem.
Chrastice rákosovitá, nazývaná dříve lesknice rákosovitá, je statná, vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých vyrůstající na vlhkých místech. Je typickým zástupcem rostlin rostoucích na březích tekoucích vod, ale i jinde. Využívá se jako okrasa zahradních jezírek. Její semena jsou volně v prodeji.
Původem z Japonska, do Evropy se dostal až v 19. století. Vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých vysoká až 1 metr. V minulosti se konzumovaly jeho kořenové oddenky, které chutnají po oříšcích.
Ďáblík bahenní je druh jednoděložných rostlin z čeledi árónovité. Bývá i oblíbeným a nenáročným hostem v zahradních tůňkách, jinak roste hlavně kolem rybníků a v mrtvých říčních ramen.
Dvoudomá rostlina se silným oddenkem a listy připomínají lopuch, na kterou můžete narazit při pstruhařských výpravách kolem některých potoků. Dnes už pomalu zapomenutá léčivka. Staří rybáři do listů devětsilu balili v létě své úlovky pstruhů, aby v horku vydržely.
Druhým nejrozšířenějším dvojzubcem u nás je tento dojzubec černoplodý. Je to u nás nepůvodní druh plevelné rostliny, která je běžně známa svými ozubenými nažkami zachycující se za oblečení při podzimní procházce neobhospodařovanou krajinou.
Dub letní je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky.
Dvojzubec nicí se běžně vyskytuje na březích rybníků a jezer v pozdním létě a počátkem podzimu. Může tvořit velké kolonie, ale často roste i rozptýleně.