Obratlovci, i ti vodní, jsou různorodou, druhově rozmanitou skupinou, přesto ale mají společné znaky, které je odlišují od ostatních živočichů. Tělo všech obratlovců je rozčleněno na hlavu, trup a pravý ocas. Kromě ryb sem patří obojživelníci, ptáci a plazi vázáni na vodu a také někteří savci spojeni svým životem také neodmyslitelně s vodou.
Tyto živočichy najdeme všude tam, kde je stojatá, nebo pomalu tekoucí voda. Rodí se ve vodě (alespoň u nás v Česku), jejich další vazba na vodu je pak určená podle druhu. Patří sem žáby, čolci ...
16 dalšíchDo této skupiny patří hadi, kteří vyhledávají blízkost vody. Je jejich druhým přirozeným domovem. V Česku žijí dva tyto druhy. Užovka obojková a užovka podplamatá. A také želvy. Jediná, u nás původní je želva bahenní.
4 dalšíVšude kolem vody, ale i na vodě se pohybuje mnoho zástupců ptačí říše. Volavky, kachny, labutě, potápky ... někteří celoročně, jiní jen v určitých měsících. Většinou ve vodě loví ryby, nebo jsou jinak na vodu závislí.
10 dalšíchRopucha krátkonohá je druh žáby z čeledě ropuchovití. Je to u nás žijící nejmenší ropucha, dorůstající obvykle délky maximálně 6 cm. Je vzácná vyskytuje se jen v Západních a Jižních Čechách a Polabí, například na Moravě a ve Slezku úplně chybí.
Ropucha obecná je obojživelník z čeledi ropuchovití, která patří mezi nejhojnější ropuchy na území Česka. Jejím úhlavním nepřítelem není nikdo ze zvířecí říše, ale člověk. Příbuznými druhy vyskytujícími se u nás jsou ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a ropucha zelená (Bufo viridis).
Ropucha zelená je druh žáby z čeledě ropuchovití. Ropucha zelená velikostí málokdy přesáhne 8 cm. Její oční duhovka je žlutá až zelenavá. Zbarvení hřbetu je bělavé s zelenými až olivovými skvrnami. Břicho pak má bílé až nažloutlé.
Rosnička zelená je malá žába a jediný zástupce čeledi rosničkovitých v Česku. Mimo Česka obývá téměř celé území Evropy. Je to snadno rozpoznatelná, jasně zelená žabka s tmavým proužkem, který se táhne od nosního otvoru přes oko a dále přes celou délku těla až na konec trupu, kde končí tento pruh jako jakási klička.
Skokan hnědý je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. To platí i u nás, kde patří také mezi nejhojněji vyskytující se žáby. Vodu ale potřebuje jen k rozmnožování, jinak je to suchozemský tvor milující vlhké, zastíněné lesy.
Skokan krátkonohý, někdy také nazývaný skokan menší, je obojživelník z čeledi skokanovití, který je rozšířený na téměř celém území Evropy, tedy i u nás.
Skokan ostronosý, starším pojmenováním taky skokan rašelinný, je druh žáby z čeledi skokanovití. V Česku je chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh. V ČR se můžeme setkat s dvěma poddruhy skokana ostronosého. Skokan ostronosý severní (Rana arvalis arvalis) je běžná pro Čechy. Skokan ostronosý Wolterstorffův (Rana arvalis wolterstorffi) je pak rozšířen na jižní Moravě.
Skokan skřehotavý je středně velký obojživelník z čeledi skokanovití. V Česku se jedná o kriticky ohrožený druh. Na území Česka žijí 3 druhy zelených skokanů. Tento, skokan skřehotavý, dále skokan zelený a skokan krátkonohý. Skokan zelený je hybridní druh, který vznikl spárováním skokana skřehotavého a skokana krátkonohého.
Skokan štíhlý je druh žáby ze skupin hnědých skokanů rodu Rana. Je aktivní po celý den, ovšem při suchém počasí v létě je tvor spíše noční. V přírodě upoutá skokan štíhlý naši pozornost především neobyčejně dlouhými skoky.
Skokan zelený je hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého. Rozšířen je téměř v celé Evropě. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.