Někteří bezobratlí živočichové žijí ve vodě celý život, u jiných žijí ve vodě jenom larvy, dospělci pak žijí mimo vodu a to často na trvalo …
Podrepka vodní patří k nejmenším druhům členovců. Tento druh je pak řazen k chvostoskokům z čeledi podrepkovití. Druh se dokáže s ohledem na svoji velikost pohybovat na vodní hladině, čehož také často využívá.
Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdeme po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.
Potápník vroubený je představitelem brouků z čeledi potápníkovitých a jedním z největších vodních brouků světa. Patří mezi dravce, loví přiměřeně velké živočichy a to obě jeho stádia, jak larvy, tak vykuklení brouci.
Je to náš původní druh raka, který má nápadné tělo kryté krunýřem, dlouhý zadeček, ten má ukončený širokou ocasní ploutvičkou. Typická jsou pak pro něj na prvním páru nohou umístěná velká klepeta. Patří do řádu desetinožců (Decapoda), kam patří všichni naši raci.
Střechatky, to je řád křídlatého hmyzu. Jedná se o hmyz většinou střední velikosti, ale některé druhy mohou být až 13 cm dlouhé. Poznáme je podle jejich charakteristického složení křídel v klidu nad tělem, tzv. do stříšky. Na světě žije asi 200 druhů střehchatek, u nás najdeme jen 4 z nich. Hlavně jejich larvy bývají oblibenou potravou některých ryb.
Vážky patří mezi běžně vyskytující se hmyz žijící jak u stojatých, tak tekoucích vod. Ve vodě se nacházejí jejich larvy, dospělci pak létají a žijí u vody, která patří neodmyslitelně k jejich životu. Často jsou nádherně zbarvené. Jsou to dravci, a to jak larvy, tak dospělci, ti loví jiný hmyz, larvy zase loví červy, perloočky a další drobné vodní živočichy.
Vírníky najdeme na hladině stojatých vod, jak tam krouží ve spirálách. Dovednou se i potápět, jsou to dobří plavci. Jsou charakterističtí rozdělením svých očí, kdy spodní částí pozorují vodu a život pod sebou, horní části pak sledují dění na hladině. Obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci.
Zatím, co nektěří zástupci vířníků žijí jako součást planktonu, jiní jsou typickými představiteli bentosu, tedy živočichů žijících na dně vodních toků. Jsou to většinou mikrospokopičtí živočichoví žijící přisedle.
Vířníci (Rotatoria, Rotifera, Rotifers, Radertiere) jsou považováni za samostatný živočišný podkmen nebo třídu, je jich mnoho druhů (přibližně 1000, v ČR asi 600) v různých velikostech, ale obvykle v rozměrech od 40 mikronů, vyhovujících krmení nejmenších potěrů.
Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.