Vodní bezobratlí živočichové
Někteří bezobratlí živočichové žijí ve vodě celý život, u jiných žijí ve vodě jenom larvy, dospělci pak žijí mimo vodu a to často na trvalo …
Klanonožci (Copepoda)
Drobní korýši s protáhlým tělem, které není ukryto ve schránce. Jejich zadeček je zakončený vidličnatě rozvětvenými přívěsky.
Koretrovití (Chaoboridae)
Tato skupna je běžně známá jako fantomové mušky. Jde o docela běžné mušky s kosmopolitní distribucí. Právě jejich larvy bývají důležitou součástí planktonu.
Mákovka vodní (Podura aquatica)
Mákovka vodní je druh bezkřídlého hmyzu. Je jen jeden 1 až 2 mm velká. Náleží do skupiny Chvostoskoci, což je starobylá bazální skupina šestinohých. Jsou to drobní živočichové, žijící v půdě nebo na povrchu půdy, humusu, opadu, často i na vodní hladině či ledovcích.
Maloštětinatci (Oligochaeta)
Maloštětinatci mají dlouhé válcovité tělo s nepočetnými štětinami na tělních článcích, které jim usnadňují se pohybovat. Obdivuhodná je pak jejich velká regenerační schopnost. Patří sem žižalice pestrá, nítěnky, žížaly obojživelné … V Česku žije asi 70 druhů maloštětinatců, z nichž velká část tvoří významnou složku rybí potravy.
Mlži (Bivalvia)
Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.
Perloočky (Cladocera)
Velmi důležité, až dominantní postavení v planktonu mají perloočky (Cladocera), patřící do třídy žábronožsců (Branchiopoda).
Pijavice (Hirudinea)
Pijavice jsou paraziti, někteří také dravci. Jsou to hermafroditi, stejně jako podtřída máloštětinatců, ale na rozdíl od té, mají malou regenerační schopnost. Mají na každém konci po jedné přísavce. Je známo asi 300 druhů pijavic!
Ploštěnky (Turbellaria)
Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně pak mohou vést parazitický způsob života.
Ploštice (Heteroptera)
Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdeme skoro 900 druhů!
Ploštice klešťanky (Corixidae)
Klešťanky jsou vodní živočichové, kteří jsou velcí od 7 mm do 25 mm. Všechny patří do čeledi klešťanek, latinsky Corixidae. Na první pohled mohou připomínat znakoplavky nebo člunovky, ale po pečlivějším prozkoumání jsou to velmi těžko zaměnitelní vodní bezobratlí. Většina Klešťanek má pouze latinský název, české označení je známé jen u několika málo druhů.
