Bentos se nazývá skupina živočichů, která žije na dně řek, jezer, potoků nebo jde o živočichy ukrývající se ve vodní vegetaci. Patří sem například vodní plži, mlži, raci, ale také žahavci, houba říční a rybniční, nezmaři …
Pijavice jsou paraziti, někteří také dravci. Jsou to hermafroditi, stejně jako podtřída máloštětinatců, ale na rozdíl od té, mají malou regenerační schopnost. Mají na každém konci po jedné přísavce. Je známo asi 300 druhů pijavic!
Ploštěnky jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně pak mohou vést parazitický způsob života.
Ploštice je skupina malého, středně velkého i velkého hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Jejich typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky, druhý pár je pak blanitý, v klidu složený podélně na zadeček. V minulosti byly ploštice klasifikovány jako řád, dnes se řadí společně se stejnokřídlými do řádu Hemiptera. Ve světě žije přes 40 000 druhů, v Česku jich pak najdeme skoro 900 druhů!
Řád pošvatek zahrnuje hmyz, který najdeme po celém světě. Jeho zástupci jsou velcí od 0,5 cm až do 6,5 cm. Larvy pošvatek žijí čtyři roky, jejich dospělci pak pouhý 1 týden. V Česku žije cca 115 druhů pošvatek, které jsou řazeny do 15 čeledí. Pošvatky jsou významnou složkou rybí potravy.
Je to náš původní druh raka, který má nápadné tělo kryté krunýřem, dlouhý zadeček, ten má ukončený širokou ocasní ploutvičkou. Typická jsou pak pro něj na prvním páru nohou umístěná velká klepeta. Patří do řádu desetinožců (Decapoda), kam patří všichni naši raci.
Střechatky, to je řád křídlatého hmyzu. Jedná se o hmyz většinou střední velikosti, ale některé druhy mohou být až 13 cm dlouhé. Poznáme je podle jejich charakteristického složení křídel v klidu nad tělem, tzv. do stříšky. Na světě žije asi 200 druhů střehchatek, u nás najdeme jen 4 z nich. Hlavně jejich larvy bývají oblibenou potravou některých ryb.
Vážky patří mezi běžně vyskytující se hmyz žijící jak u stojatých, tak tekoucích vod. Ve vodě se nacházejí jejich larvy, dospělci pak létají a žijí u vody, která patří neodmyslitelně k jejich životu. Často jsou nádherně zbarvené. Jsou to dravci, a to jak larvy, tak dospělci, ti loví jiný hmyz, larvy zase loví červy, perloočky a další drobné vodní živočichy.
Zatím, co nektěří zástupci vířníků žijí jako součást planktonu, jiní jsou typickými představiteli bentosu, tedy živočichů žijících na dně vodních toků. Jsou to většinou mikrospokopičtí živočichoví žijící přisedle.
Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.
Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí, ovšem mají své zástupce i v říši sladkovodních živočichů. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Jejich tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až třeba po 2 m.