Jeseterovití (Acipenseridae)
Tato čeleď obsahuje asi 26 druhů ryb, z toho je 20 druhů jeseterů a zbytek tvoří jejich příbuzné druhy. Vyznačují se protáhlým rypcem s asymetrickou ocasní ploutví, jejich tělo je pak pokryto řadami velkých kostěných štítků. Nejstarší zástupci této čeledi se podle vědců objevili již před 80 milióny let!
Jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus)
Jeseter hvězdnatý se vyznačuje velmi dlouhým, mečovým prohnutým rypcem, delším, než mají jiní jeseteři, čímž se od nich také liší. Loví se převážně tenty, které přehrazují cesty z moře do řek. Úlovky jsou různě zpracovány, hlavně do konzerv.
Jeseter malý (Acipenser ruthenus)
Sladkovodní netažný druh vyskytující se na Slovensku v korytě Dunaje, v jeho přítocích a průtočných ramenech. V Česku se s ním setkáme ojediněle v dolních úsecích Moravy a Dyje. Je cennou hospodářskou rybou, bohužel u nás je vzácný a těžko na něj narazíme. Spíše na chovných rybnících, kde se ale většinou chytá způsobem „chyť a pusť“.
Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti)
Tento jeseter obývá Černé, Azovské i Kaspické moře. Vyskytuje se ve více poddruzích, tažných i netažných. Za potravu slouží jeseteru ruskému především larvy pakomárů a blešivci. Ti největší nepohrdnou ani malými rybkami. Má velmi kvalitní maso s vysokým obsahem tuku. Téměř čtvrtina všech úlovků se zpracovává v konzervách. Také z jiker se dělá kaviár, který hned po kaviáru z vyzy patří mezi nejlepší.
Jeseter sibiřský (Acipenser baerii)
Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách.
Jeseter velký (Acipenser sturio)
Tohoto jesetera můžeme pokládat za nejznámějšího jesetera vůbec. Během roku žije samotářsky, pouze na jaře k rozmnožování a na podzim (na zimování) se sdružuje do větších hejn. Je loven při tahu v řekách především sítěmi, ale i jinými způsoby, na šňůry a háčky, ale jen mimo Evropu, v Evropě je chráněný.
Vyza velká (Huso huso)
Vyza je největší současně žijící jeseter. Od jiných jeseterů se liší především svojí velikostí. Setkáme se s ním v Černém moři, Azovském, Kaspickém a Jaderském, odkud vyplouvá do velkých přítoků. Shodně s ostatními jesetery vytváří jarní a podzimní rasy, táhnoucí vysoko proti proudu řek, často mnoho set kilometrů, než dorazí na svá trdliště. Ve stáří 75 roků a při délce 4,2 m váží vyza přes 1000 kg!
