V mořském světě žije více než 20 000 druhů ryb z kterých dosud využíváme jen malý zlomek, který je možno lovit. Avšak i když nejméně 50 % všech žijících ryb není vhodných ke spotřebě, ze zbývajícího počtu se pravidelně objevuje na našem trhu jen asi tucet druhů. V rámci tohoto atlasu nemáme ambice podat detailní výčet všech ryb a mořských živočichů, existujících na celém světě, ale jen vám předkládáme výběr těch nejběžnějších …
Tímto pojmem se většinou označují jedlí bezobratlí živočichové, tj. korýši a měkkýši. Korýši, jako je humr, garnát a krab, mají článkové těsto a tvrdý krunýř, který během růstu opakovaně svlékají. Měkkýši žijí ve vápenitých schránkách, které jsou buď dvoudílné (lastury ústřic, hřebenatek), anebo jednolité (ulity surmovek nebo jedlého mořského plže plážovky). Pro kulinářské účely se tradičně do této skupiny zahrnují i suchozemští hlemýždi, dále mořští živočichové bez ulity (oliheň, sépie a chobotnice) a dokonce i některé druhy žab.
16 dalšíchRyby jsou zdrojem vysoce kvalitních bílkovin a většinou mají nízký obsah tuků. Mezi nejprodávanější ryby na celém světě patří lososi, tresky, platýsi, mořské jazyky, pstruzi, okouni, okounci ... Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné masu ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.
50 dalšíchŠtítnikovití (Triglidae) jsou dravé ryby nedosahující velkých rozměrů; obvykle jen 50 cm, zřídka až 60 cm. Jejich typickým znakem je tělo kryté šupinami nebo šupinám podobnými destičkami, mohutné prsní ploutve a na nich tři volné paprsky. Žijí na hloubce tisíc i více metrů v subtropických a v mírných mořích.
Strašek kudlankový je korýš rozšířený od severu Britských ostrovů až po jih Angoly. Hojně je loven také ve Středozemním moři a vůbec nejčastějším jeho domovištěm je Jaderské moře.
Surmovka je rozšířená od severních pásem Severního ledového oceánu až po Biskajský záliv. Loví se v severním Atlantiku, v Lamanšském průlivu a v Severním moři. Největšími konzumenty jsou Francouzi a Kanaďané z francouzsky mluvících oblastí.
Hlavním přirozeným domovem tilapie jsou tropické a subtropické vody, zejména v Africe, na Madagaskaru, v Asii a Jižní Americe. Populace v umělých chovech jsou však dnes mnohem větší než populace volně žijících ryb tohoto druhu. Tito živočichové jsou v akvakulturách chováni ve velké míře, ve slané i sladké vodě. Do Německa je tato ryba dovážena především z Číny a Tajwanu.
Tresek je několik druhů; vesměs jsou větší velikosti a až na nepatrné vyjímky jsou to ryby dravé.
Další obchodní druh tresky, s kterou se můžeme setkat v prodeji i v ČR. Při výpravě do Skandinavie jí můžeme náhodně ulovit. Je rozšířená v severovýchodním Atlantiku, po Barentsovo moře, vyskytuje se v Severním i Baltském moři, obývá i části Černého moře, Biskajského zálivu.
Hospodářsky nejdůležitější ryba Atlantického oceánu. Dosahuje délky až 160 cm a váhy kolem 50 kg. Běžně se ovšem loví tresky kolem 60-80 cm o váze 3-5 kg. Světový rekord v lovu největší tresky na udici drží známý německý rybář Michal Eisele, jeho rekordní treska u pobřeží norského ostrova Soroya měřila úctyhodných 160 cm a vážila 47,025 kg.
Dravá ryba z čeledi treskovitých. Může dorůst až 130 cm a dosáhnout váhy kolem 20 kg. Většinou se však běžně loví kusy kolem 70-80 cm o váze 3-5 kg. Polak je pro sportovní rybáře nejvíce komerčně lovenou rybou v Norsku.
S touto rybou se naši rybáři mohou setkat v Norsku, kde obývá celé pobřeží Skandinávie. Vyskytuje se i ve fjordech. Často se zaměňuje za Tresku Polaka (Poloka), latinsky: Pollachius pollachius. I když jsou obě ryby velice podobné, jde o dva různé druhy.
Tučná ryba s hnědočerveným, lístkovým masem. Žije v teplejších vodách. Je z největších a nejdravějších ryb makrelovitých. V hojné míře se vyskytuje v teplejších vodách Středozemního a Atlantického oceánu, v létě též v Severním moři.