Ryby jsou zdrojem vysoce kvalitních bílkovin a většinou mají nízký obsah tuků. Mezi nejprodávanější ryby na celém světě patří lososi, tresky, platýsi, mořské jazyky, pstruzi, okouni, okounci … Maso z mořských ryb je nejen rovnocenné masu ryb sladkovodních, ale navíc je předčí v tom, že obsahuje vedle plnohodnotných bílkovin a vitamínů také jód, a proto je pro lidský organismus velmi cenné.
Tresek je několik druhů; vesměs jsou větší velikosti a až na nepatrné vyjímky jsou to ryby dravé.
Další obchodní druh tresky, s kterou se můžeme setkat v prodeji i v ČR. Při výpravě do Skandinavie jí můžeme náhodně ulovit. Je rozšířená v severovýchodním Atlantiku, po Barentsovo moře, vyskytuje se v Severním i Baltském moři, obývá i části Černého moře, Biskajského zálivu.
Hospodářsky nejdůležitější ryba Atlantického oceánu. Dosahuje délky až 160 cm a váhy kolem 50 kg. Běžně se ovšem loví tresky kolem 60-80 cm o váze 3-5 kg. Světový rekord v lovu největší tresky na udici drží známý německý rybář Michal Eisele, jeho rekordní treska u pobřeží norského ostrova Soroya měřila úctyhodných 160 cm a vážila 47,025 kg.
Dravá ryba z čeledi treskovitých. Může dorůst až 130 cm a dosáhnout váhy kolem 20 kg. Většinou se však běžně loví kusy kolem 70-80 cm o váze 3-5 kg. Polak je pro sportovní rybáře nejvíce komerčně lovenou rybou v Norsku.
S touto rybou se naši rybáři mohou setkat v Norsku, kde obývá celé pobřeží Skandinávie. Vyskytuje se i ve fjordech. Často se zaměňuje za Tresku Polaka (Poloka), latinsky: Pollachius pollachius. I když jsou obě ryby velice podobné, jde o dva různé druhy.
Tučná ryba s hnědočerveným, lístkovým masem. Žije v teplejších vodách. Je z největších a nejdravějších ryb makrelovitých. V hojné míře se vyskytuje v teplejších vodách Středozemního a Atlantického oceánu, v létě též v Severním moři.
Úhoří mořští z čeledi Congridae se velmi podobají sladkovodním druhům z čeledi Anguillidae, dosahují však mnohem větších rozměrů a žijí trvale ve slané vodě. Nalezneme je ve vodách Atlanského, Tichého a Indického oceánu. Jejich tělo je holé, bez šupin, a hřbetní ploutev jim začíná blízko za hlavou. Také ústa mají mnohem rozměrnější než druhy z čeledi úhořovitých. Svědčí to o jejich dravém způsobu života.
Rozenáváme dva druhy vlkoušů, vlkouše pruhovaného a skvrnitého. Maso obou druhů je pevné, tučné a chutné a prodává se na trhu jednak čerstvé, jednak vykoštěné a uzené. Přestože vlkouš není specifickým cílem rybářů, každý rok se na světě uloví přibližně 50 000 tun této ryby. Milovníci ryb jsou nadmíru potěšeni, když se vlkouš objeví na jídelních lístcích a jeho ekonomický význam koresponduje s touto popularitou.
I když na světě existuje mnoho druhů žraloků, maso mají vždy pevné a bez kostí, obvzláště vhodné pro děti. Obvykle se prodávají žraločí plátky, které můžeme například opékat v pánvi, nebo grilovat na roštu.
Zubatec žije většinou nad skalami porostlými vodními rostlinami, v hloubce 10-200 m. Mladé ryby žijí na jaře u pobřeží a v zimě se stahují do hlubších vod. Maximální délka zubatce je 1 m, váží do 10 kg. Je největší z evropských mořanů. Tato ryba má nízký obsah tuku a je velmi vhodná především na smažení.