Rybářský rozcestník

Ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus)

Žije při dolních toků řek i v průtočných rybnících. Je spíše nežádoucí rybou (potravní konkurent, který požírá jikry a plůdek). Snáší mírnou slanost vody.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
JeždíkJeždíkJeždíkjezdil-labe-duben-velokonoce1jezdil-labe-duben-velokonoce3

Název latinsky

Gymnocephalus cernuus

Jiný název

Ruffe, Pope (Euffe), Kaulbarsch, Jerš, Grémille commune

Rozpoznávací znaky

Ježdík obecný má kratší, středně vysoké tělo s mírně vyklenutým hřbetem, z boku zploštělé. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený. Na hlavě má, vzhledem k velikosti těla, poměrně velké oči, které jsou umístěné ve vrchní části hlavy. Ústa má koncová, koutky úst dosahují do pomyslné svislice přední části oka, tedy při pohledu z bokou. Hřbet je zbarvený šedo-olivově, mírně do hněda, boky jsou hnědé, břicho žlutavé až špinavě-bílé. Na hřbetě a bocích těla se objevují nepravidelné hnědo, nebo černo-šedé skvrny, na hřbetních a ocasních ploutvích se žluto-hnědým až šedým nádechem. Podobný ježdík dunajský má o něco vyšší tělo, tmavé mramorování, které někdy přechází do svislých pruhů. Na žeberním víčku má dva dozadu nasměrované trny, zatím co ježdík obecný má tento trn jen jeden!

Výskyt

Žije v dolních tocích řek, v průtočných rybnících a také v některých údolních nádržích. Má rád písčité, nebo kamenité dno, někdy s nánosy tvrdé hlíny. Nemá rád silnější proudy, těm se vyhýbá.

Obecně

Ježdík obecný je typická ryba dna. Živí se drobnými organismy dna. V mládí si vystačí zooplanktonem, larvami hmyzu, či korýši, dospělé ryby loví hlavně měkkýše, larvy pakomáry, ale i berušky. Potravu přijímá po celý rok, tedy je aktivní i v zimě.

Dorůstá do průměrné délky 16-18 cm, o váze do 100 g, ale byly chyceny kusy velké i 25 cm, vážící skoro 0,5 kg. Dožívá se maximálně 11 let.

Vytírá se na písčitém či kamenité dně, jikrnačka také jikry často lepí na listy vodních rostlin.

Způsob lovu

Dá se bez problémů chytit na drobné živočišné návnady, při lehké plavané, nebo položené. Rád si pochutná na malých bílých červech nebo žížalkách.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Lov úhořů – jak na ně

Někdo nechytne úhoře za celý život, jiný ho dostane na háček při chytání kaprů. Ovšem cílený lov úhořů není zase tak složitý, jen se stačí řídit pár radami a tipy našich pradědů a vyrazit k vodě tehdy, když ostatní od vody utíkají. 🙂