Jeseter malý (Acipenser ruthenus)

Rozpoznávací znaky

Hlava vybíhá ve špičatý rypec, ústa jsou umístěna na spodku hlavy a mají trubicovitý tvar, před ústy jsou 4 vousky visící dolů, většina těla bez šupin, na hřbetě, na bocích a na rozhraní boku a břicha po řadě kostěných štítků, štítky na boku jsou ze všech jeseterů nejmenší, horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní.

Výskyt

Celý život, na rozdíl od ostatních jeseterů, prožívá ve sladké vodě a v moři se podaří ulovit jen zcela ojedinělé kusy, vždy však v blízkosti ústí řek. V zimě se ukládá v hlubokých jámách a s jarní velkou vodou táhne hromadně proti proudu až do středních úseků řek. V řekách tekoucích do Černého moře není tak hojný jako ve Volze, v Obu nebo Irtyši. Z Dunaje proniká i do jiných řek tekoucích na území bývalého Československa: do Tisy, do Váhu a do Moravy. Dnes se vyskytují i v soukromých rybnících, ale pořád je jich moc málo.

Obecně

Živí se hlavně potravou dna, larvami pakomárů apod. Žije jednotlivě, nebo v menších hejnech, jen při tření a v době zimování se sdružuje ve velkých hejnech. V 50 letech minulého století byly činěny pokusy s pěstováním jeseterů malých na rybnících. Byli naloveni v Dunaji a převezeni do rybníků na Českomoravské vysočině. Díky špatným přírůstkům a nákladnosti byl tento projekt ukončen. Dnes se opět uměle vytírá a vysazuje do zahradních rybníčků, ale hodí se i do větších rybníků.

Bývá velký 60-70 cm, ovšem největší jedinci měly až 125 cm! Průměrně váží 5-6,5 kg. Prokazatelně se dožívá až 27 let.

Má výborné tučné maso, které obsahuje 5,5 až 6,4 % tuku. Je výtečné, proto je jeseter malý hospodářsky ceněná ryba.

Způsob lovu

Jeseter se loví hlavně na těžko, na položenou. Je to ryba dna, která se výjimečně nechá přemluvit na živočišnou návnadu, na žížaly, kousky ryb, larvy jepic. Ovšem někdy zaberou i na pelety či boilies.

Zajímavosti

Kříženci s vyzou velkou se nazývají bestěr. Často jsou tyto ryby prodávané do okrasných zahradních jezírek.

Autor: George, Rybářský rozcestník.cz