Jelec proudník (Leuciscus leuciscus)

Rozpoznávací znaky

Tělo je nízké, protáhlé s úzkou hlavou. Má silnější, ale přesto úzké pisky. Má zakulacené ploutve s mírným vykrojením, řitní ploutev krátká (narozdíl od oukleje) a vykrojená (na rozdíl od tlouště), stříbrné zbarvení s šedými, naspodu těla někdy naoranžovělými ploutvemi. Řitní ploutev je mírně vykrojená (Jelec tloušť ji má vyklenutou). Oči má velké, posazené v horní části hlavy. Hřbet má šedomodrý, boky bělavé, břicho zbarvené doběla. Párové ploutve jsou jen neznatelně načervenalé, na rozdíl od jelce tlouště, který je má ostřeji červené. Jelec proudník je celkově menší, než jelec tloušť.

Výskyt

Jelec proudník žije v celé Evropě a téměř po celé Anglii. S oblibou osídluje proudné úseky řek a potoků; často jej nalezneme v lipanovém a někdy i ve pstruhovém pásmu. Ovšem najdeme ho i v některých nížinných tocích, či údolních nádržích.

Obecně

Jelec proudník se dožívá maximálně 13 let. Je to menší hejnová rybka o průměrné velikosti do 25 cm. Ovšem chytily se i kusy skoro 40 cm velké. Hejna Jelců proudníků se zdržují nejčastěji ve spodních a středních vrstvách toku. Ovšem ráno a večer vyplouvají na hladinu lovit hmyz, podobně jako pstruzi a lipani. Kromě hmyzu a larev hmyzu se živí měkkýši či korýši, někdy i zbytky řas či vodních rostlin.

Vytírá se od března do května, jikry pak lepí na hrubý písek a štěrk na dně toku.

Při povrchní prohlídce jelce může dojít k jeho záměně s jiným druhem, a sice s jelcem tlouštěm. Jelec proudník má však řitní ploutev vždy vykrojenou, jelec tloušť vypouklou.

Příprava jelce proudníka v kuchyni:

Maso jelce proudníka má větší počet mezisvalových kůstek, které je velmi suché a proto málo oblíbené. Nejlépe je tyto ryby nakládat do octového nálevu.

Způsob lovu

Často se loví na lehkou plavanou s jemným nádobíčkem a lehkou zátěží na patentky nebo malé hnojáčky. Dá se ale chytit i na položenou, nebo na miniaturní vláčecí návnady. Bere spíše za hezkého počasí.

Text: Jiří Langer, foto: Josef Hlasek a fotobanka fotky-foto.cz