Hořavka duhová západní – Rhodeus sericeus amarus
4.2.2019 • Rybářský rozcestník.cz
Žije v dolních úsecích řek, tůních a starých ramenech, kde se vyskytují mlži. Je bez hospodářského významu. Jikry klade do škeblí, žije v hejnech, potravu přijímá i v zimě. Nyní je na několika místech celoročně chráněná, jinde není její lov omezen.
doba hájení
Celoročně hájená rybka v některých lokalitách, jinde chráněna není
zákonná míra
Není stanovena
Název latinsky
Rhodeus sericeus (amarus)
Jiný název
Bitterling, Lopatka dúhová, Gorčák, Bouviére
Rozpoznávací znaky
Drobný rybka kaprovitého tvaru, jen boky má hodně zploštělé. Tělo má pokryté, vzhledem k svojí velikosti, velkými šupinami. malá ústa má umístěna mírně ve spodní části hlavy. Hřbetní ploutev začíná kousek za pomyslnou svislicí břišních ploutví, má delší základnu, která je však podstatně kratší, jak vrchní lem hřbetní ploutve. Podobně je na tom i ploutev řitní. Hřbet má šedozelený, boky zbarvené do stříbrna, břicho pak do žluta. Při tření jsou pak mlíčňáci podstatně pestřeji zbarvení, jako jikrnačky, po bocích se jim objevují načervenalé stíny a to i na ploutvích. Po celý rok se jim pak na bocích těla táhne modrý pruh začínající pod základnou hřbetní ploutve, postupně se rozšiřuje směrem k ocasu. Boční a párové ploutve jsou žlutavé, ostatní ploutve jsou podobné, ale s pigmentací v podobě přerušovaného tmavého pruhu.
Výskyt
Hořavka duhová západní žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách, v mrtvých ramenech a zátokách v povodí Labe a Moravy. Jinak ji najdeme v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska.
Obecně
Drobná kaprovitá rybka žijící v hejnech. Je nestěhovavá, tedy žije celý život na jednom místě. Živí se rostlinným detritem, rozsivkami a řasami. Své jikry klade do živých vodních organismů, sladkovodních mlžů, velevrubů a škeblí. Je aktivní i v zimě.
Dorůstá do délky 75 mm a váhy do 7 g. Běžně se dožívá 2-3 let.
Tam kde není chráněná, se používá jako nástražní rybka na candáty a štiky.
Příprava hořavky duhové v kuchyni:
Slovo „amarus“ znamená „hořký“. Souvisí to s chutí masa jak hořavky duhové, tak západní hořavky, které je opravdu hořké a jak píše klasik naší ichtyologické literatury Frič: „Chudí lidé, kteří vzdor hořkosti, jíž se tato rybka vyznamenává, ji přeci ve větším množství požili, dostali silné dávení.“ Myslím si, že je to výstižné a proto nemá smysl se dále zabývat jejím zpracováním v kuchyni a to i proto, že je na několika místech jejího výskytu chráněná!
Způsob lovu
Vzácně ji můžeme chytnou při jemné plavané, nebo při lovu do čeřínku.
