Rybářský rozcestník

Fytoplankton (sinice a řasy vznášející se ve vodě)

Fytoplankton dodává vodě zelenkavé, nebo hnědavé zbarvení. Důležitější jejich funkcí je dodávat vodě kyslík. Pro některé ryby je to pak také potrava, jiným rybám naopak škodí. Vliv na jejich růst má jak denní světlo, tak teplota vody. V teple se jim daří, naopak na podzim, jakmile voda prochládá, fytoplankton umírá, tedy jeho větší část.

Dost hojně u nás rostoucí planktonní sinice tvořící nepravidelné tvary se jmenují Microcystis aeruginosa, jsou složené z kulatých buněk uvězněných v amorfním slizu. Najdeme je při nadbytku živin ve vodě v planktonu rybníků a přehrad, kde je můžeme pozorovat za horkých letních dnů, plavat na hladině, kde tvoří hustý zelený květový koberec. Jsou velmi škodlivé, protože poškozují sliznice, ale i jaterní i jiné tkáně živočichů.

Podobně kvetoucí a škodlivé jsou i vláknité sinice Aphanizomenom flos-aquae, Limnothrix redekei, Planktothrix agardhii a Dolichospermum flos-aquae.

 

Dolichospermus flos-aquae - vláknitá sinice

Dolichospermus flos-aquae – vláknitá sinice

 

Dalšími zástupci jsou krásnoočka (Euglenophyta), což jsou autotrofní bičíkovci s jedním bičíkem (druhý je zakrnělý). Vyskytují se snad ve všech sladkovodních vodách. Vyjmenujme si některé: Euglena viridis, Euglena Trachelomonas a další.

Krásnoočka - bičíkovci

Krásnoočka – bičíkovci

Sladkovodní obrněnky (Dinophyta), s těmi se můžeme setkat v létě a na podzim hlavně v přehradách a rybnících, kde dochází k jejich přemnožení.

Skrytěnky (Cryptophyta) – bičíkovci se dvěma bičíky, jsou odolné chladu, tvoří často v chladných vodách podstatnou část fytoplanktonu. Mezi nejběžnější patří druhy rodu Cryptomomas.

Heterocontophyta – několik rozdílných jednobuněčných skupin označených tímto souhrnným názvem, které žijí jak volně, tak v koloniích řas. Patří mezi ně zlativky (Chrysophyceae), také kolonie několika druhů rodu Dinobryon.

Ovšem nejrozšířenější skupinou řas jsou rozsivky (Bacillariophyceae), ty najdeme snad opravdu všude. Jsou to jednobuněčné řasy žijící jak samostatně, tak v koloniích. Nejvíce se objevují na jaře a na podzim. Mezi nejběžnější planktonové rozsivky u nás patří Asterionella, Cyclotella či Stephanodiscus. Rozsivky na jaře vytvářejí typické hnědo-žluté zbarvení čistých stojatých vod, většinou spolu se zlativkami.

Zelené řasy na rybníku - ilustrační foto

Zelené řasy na rybníku – ilustrační foto

Poslední skupinou, o které si dnes napíšeme jsou zelené řasy (Chlorophyta). Najdeme je v letních a podzimních měsících na stojatých vodách ve skupinách, kde dominují nad ostatními řasami. Jde například o kokální zlenivky (Chlorococcales), často tvoří kruhové kolonie. Váleč (Volvox), ten tvoří také pravidelně uspořádané zelené kolonie řas, ta se pohybují díky synchronnímu pohybu tisíců bičíků. V tůních a rybnících ho najdeme nejčastěji spolu s vodním květem.

Další kolonie tvoří zelená řasa nazývaná vodní síť (Hydrodictyon reticulatum), která dělá problémy hlavně v plůdkových rybnících.

Nejčtenější články

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Jak nastražit tvrdé pelety na háček, které nemají dírku?

Chytání na peletky je především u krátkodobého lovu ryb často úspěšnější, než na kuličky boilies, proto patří mezi oblíbené nástrahy. Ovšem jak je nastražit, když jsou moc tvrdé a nemají dírku, aby se mohly navázat na přívěs pod háček stejně, jako boilie koule?