Candát obecný (Sander lucioperca)

Rozpoznávací znaky

Má podlouhlé válcovité tělo, z boku mírně zploštělé s klínovitou hlavou, ústy, u kterých spodní čelist přesahuje přes horní. Ze spodní čelisti vyrůstají dva ostré zuby, kterým se říká "psí" zuby. Candát východní je nemá, což je jeden ze znaků, jak je od sebe rozlišit. Oči s duhovými barevnými odstíny jsou umístěné v horní části hlavy, v pomyslné svislici k ústům, ta ji přesahují. Šupiny má candát ktenoidní, chybí však na lících. Což je další rozlišovací znak od candáta východního, ten je má i na lících. Hřbetní ploutve má candát dvě, základny jsou odděleny drobnou mezerou, břišní jsou posunuté blíže k prsním ploutvím. Ocas má homocerkní, více vykrojený. Zbarvení ploutví je šedavé, až šedo-zelenkavé, prsní ploutve jsou šedé, řitní jsou zbarveny slabě do oranžova. Hřbetní a ocasní ploutve mají většinou pravidelné skvrny táhnoucí se v řadách vedle sebe. Hřbet má, jako většina ryb tmavší než boky, zbarvený do tmavo-zelena, zeleno-šeda až temně modra. Břicho je žlutobílé, bílé, někdy se skvrnami. Od hřbetních ploutvích směrem přes boky dolů se táhnout tmavé černo-zelené pruhy, bývá jich 8 až 12, ve spodní části se pak ztrácí.

Výskyt

Candát obecný i díky pravidelnému vysazování žije ve většině našich stojatých vodách, které ale musí být čisté, z dostatkem kyslíku, bez bahnitého dna. Nejvíce se mu daří ve spodních částech větších toků (cejnovém pásmu), v místech s potopenými větvemi, velkými kameny apod. Najdeme ho také v zatopených pískovnách a průtočných rybnících s kamenitým dnem, samozřejmě také v údolních nádržích s čistější vodou.

Obecně

Candát obecný je stanovištní ryba, žijící hlavně na podzim a v zimě v hlubší vodě. Mimo zimu pravidelně vyjíždí z hloubek do vod s menším sloupcem vody, z oblibou pak loví na mělčinách a u břehů. V mladí se plůdek živí zooplanktonem, ale už od 12-13 cm přechází na larvy hmyzu, rybí plůdek, v této době se u nich objevuje i kanibalismus. Dospělí jedinci se pak živí výhradně rybami.

Dorůstá do průměrné délky 80  a hmotnosti kolem 6 kg, ale byly chyceny kusy velké až 1,1 metr o váze do 20 kg! Dožívá se 20 až 25 let.

Vytírá se od konce dubna do června, v párech, na trdlištích se štěrkovým, či pískovým dnem, případně s vodními porosty v hloubce kolem 2 metrů. Mlíčnák vyčistí místo k vytření a pak jikry hlídá.

Kuchyňské využití candáta obecného:

Maso candáta je považováno za velmi kvalitní a chutné. Oblíbenost plyne i z toho, že candát nemá mezisvalové kosti. Candát není příliš tučný (0,2 až 0,6 % tuku), protože tuk se ukládá v hojném množství kolem jeho střev. Candáta uparvujeme především pečením, dušením a vařením, také ho můžeme péci. Díky jeho menší tučnosti masa není úplně vhodný na uzení a případné grilování.

Způsob lovu

Candát obecný se loví buď na mrtvou či živou rybku na položenou, případně i na plavanou. Velmi úspěšné je pak vláčení nástrah cukavým pohybem, kdy se lovec snaží co nejvíce napodobit zraněnou rybku. Lze chytit i při muškaření. Candát bere svoji kořist velmi opatrně, proto je třeba buď okamžité zaseknutí, nebo, někteří rybáři doporučují, hlavně při chytání na položenou, pravý opak, zapálit si a v klidu vykouřit celou cigaretu. Obojí je možné a každá metoda má své pro a proti. Když sekáme okamžitě, můžeme candátovi návnadu vytrhnout z huby, většinou ji bere jen na začátek tlamy, také se říká, že má tzv. plechovou hubu, tedy, když ho nenecháme návnadu dostatečně sežrat, nemá se háček kam zaseknout. Při čekání na zásek delší dobu, pak hrozí, že candát sám rybku vyplivne, protože mu bud vadit silon, či háček v rybce. Také nesnáší žádný zpětný tlak, takže pokud nemáte vlasec úplně na volno, opět hrozí, že návnadu vyplivne. A samozřejmě čím dále a hlouběji s kořistí plave, tím spíše se může vlasec někde zamotat. A poslední problém! Candát je velmi háklivý na přetlak vody a pokud ho rychle vytáhneme z hloubky, neumí toto vyrovnat, a i když ho ihned pustíme, často umírá! Což je problém, pokud chytneme nemírovou rybu, nebo chytáme metodou chyť a pusť.