Rybářský rozcestník

Beruška vodní (Asellus aquaticus)

Beruška vodní je hojně rozšířený sladkovodní korýš stojatých i mírně tekoucích vod. Živí se detritem a rostlinnými zbytky, převážně spadaným listím. Její zadečkové články splývají v pleotelson. Dýchá pomocí žaberních nožek na zadečku. Je všežravá.

Beruška vodní (Asellus aquaticus)

Název latinsky

Asellus aquaticus

Jiný název

Aquatic sowbug

Rozpoznávací znaky

Má ze zhora zploštělé, protáhlé tělo složené z malé hlavy, sedmi hrudních a ocasních článků. Nemá krunýř, články na zadečku jsou srostlé. Barva těla je zelenavě šedá až hnědá s jesnějšími skvrnami. Dýchá pomocí lupenitých zadečkových žaberních nožek.

Výskyt

Žije po celém světě, tedy i u nás, na bahnitém dně jak ve stojatých, tak tekoucích vodách.

Obecně

Tato vodní beruška se těm suchozemským moc nepodobá. Patří do řádu stejnonohých (Isopoda). Je to velmi běžný korýš našich stojatých i mírně tekoucích vod. Žije na dně potoků, řek i v různých nádržích. Je to všežravec, živí se rozkládajícími se rostlinnými zbytky a detritem, převážně opadaným listím, které skeletuje (z ožraného listí zbývá jen žilnatina). Patří mezi oblíbenou potravu ryb.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!