Blíží se konec roku a jistě si již do svých kalendářů začínáte zapisovat důležité akce. Proto vás už nyní upozorňujeme na termíny rybářských závodů „O pohár předsedy SÚS“ jak pro děti a mládež, tak i pro dospělé.
Udírnu jsem vybudoval někdy před 30 lety, je ze šamotových cihel, které drží teplo, obložena břidlicí, je vybudována ve svahu s 2 m náběhem a otvíráním ze shora. Asi před 10 roky jsem do udírny na tyčky připevnil síto a udím vše na sítech jak ryby, maso, ale i houby. Odpadne pracné vyvazování ryb a nehrozí, že nám ryba spadne do udírny a bude znehodnocena. Vyzkoušejte udit ryby na sítech, je to skvělá vychytávka.
Druhá část vyprávění o jedné výpravě do Kanady, do části Britské Kolumbie…. Měli jsme tam objednaný dvoudenní lov bílého jesetera. Je to jedna z největších ryb, která se chytá ve sladké vodě. V Kanadě jsou chráněné a jejich lov je možný pouze s rybářským průvodcem. Cena lodi na jeden den pro pět lidí vyšla na 800 dolarů. Bílý jeseter se dorůstá pěti metrů a váhy až 800 kg. V tomto veletoku jich je 43 000 očipovaných. Tak jsme doufali, že si také nějakého pohladíme.
Je prokázáno, že barva sama o sobě má opravdu vliv na to, zda budeme při chytání ryb úspěšní nebo ne. Ale jak to, když víme, že ryby jsou vlastně barvoslepé? Nejsou! Tento mýtus byl vědci již dávno vyvrácen. Ano, dříve se opravdu předpokládalo, že ryby rozeznávají jen různé odstíny šedé, ale dnes již víme, že barvy umí rozpoznat. Například kontrast mezi barvou červů a dnem hraje často velkou roli. A nezanedbatelný je i ten fakt, že každá barva má jiné chemické složení a tak voní rybám různě. A my rybáři víme, že čich je u ryb velice vyvinutý.
Naše výprava na ryby do kanadských hvozdů začala na severní Moravě ve vesničce Spálov. Tam se pořádaly srazy norských rybářů s bohatým programem i tombolou. V pátek přijíždí zdravé jádro norků a podle toho to taky vypadá. V sobotu dorazili ostatní rybáři a začal plánovaný program. Z naší rybářské party jsme tam byli jenom dva, kamarád Milan nedostal propustku. Daník měl v tombole štěstíčko, vyhrál zájezd do Kanady s padesáti procentní slevou. Tuto cenu do tomboly vložil Tonda Čáp, důchodce, který dělá průvodce v Kanadě. Zájezd na lososy byl pro čtyři až pět rybářů. Domluvili jsme si výpravu na další rok. Trošku jsme měli strach o Tondu, aby byl fit, v 74 letech to už není hitparáda. Nakonec všechno dobře dopadlo, Tonda byl ve výborné kondici a my jsme se výpravy také dožili. Náš tým rybářů byl pětičlenný. Nejstarší člen Milan, takový náš taťka v důchodovém věku, já Jirka čerstvý padesátník, Dan vedoucí výpravy středního věku, kamarád Honza a poslední člen Ondřej, nejmladší člen výpravy, který jediný uměl trochu anglicky. Byl naší záchranou. Termín jsme si domluvili na září….
Po ukončení platnosti povolenky ČRS, nebo tehdy, pokud již rybář dále nehodlá ke konci roku chytat na svazových revírech, je třeba aby každý lovící provedl sumarizaci úlovků a docházek na zadní straně oddílu II. povolenky k lovu nazývaný „Sumář úlovků a docházek“. Tato povinnost vrátit sumář a povolenku je zakotvena ve Stanovách ČRS! (Tam je rovněž uveden trest při nevrácení – lovící nemá nárok na vydání povolenky k rybolovu pro další rok.) Sumář může každý rybář vrátit buď osobně, nebo poštou na adresu MO, která ho vydala. Vždy ale musí být správně vyplněn. Ovšem mnoho rybářů každý rok buď vůbec sumář nevyplní, nebo ho vyplní, ale špatně. Zde je tedy obrázek s popiskem, jak na to.
Jak zacházet s candátem, který se nafoukl a nezvládl tedy při vytažení dekompresi? Dá se zachránit propíchnutím jeho plynového měchýře!
Asi mě dáte za pravdu, že woblery patří dnes k nejpopulárnějším vláčecím nástrahám. Většina rybářů ví, že se vyrábějí ze dřeva, balzy nebo také umělé. Poslední dobou, díky rozvoji 3D tiskáren, jsem je viděl vymodelované i pomocí 3D tiskárny. Ovšem, z čeho jsou nebo nejsou vyrobené není tak podstatné, jako spíše to, k čemu jsou určené. Zda k lovu na hladině, těsně pod hladinou, nebo ve vodním sloupci. Některé pak mají za úkol dokonce rozvířit dno. A to je jen zlomek jejich vlastností. Dnes se tedy pokusím rozdělit woblery na jednotlivé skupiny a popsat, k čemu slouží a jak je tedy nejlépe použít.
Je to smutné, ale i když vedení ČRS něco schválí, neznamená to, že krajské organizace tyto změny musí převzít a řídit se nimi. A tak běžný rybář v Česku si zachytá ryby podle jiných pravidel například ve Středočeském kraji a podle jiných v kraji Západočeském. Je to tak správně?
Reportáž ČT 24 o problémech s kormorány. Každý rok kormoráni v Česku zdecimují velké množství ryb. Škody jdou do miliónu korun. Myslivce mají nyní možnost redukovat počty kormoránů. Za každý zastřelený kus dostanou 500 Kč.
Copyright 2024 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.
