Rybářský rozcestník

Trnitá cesta za švédskými metrovkami 1. díl

Pepův wobler s imitací pstruha dopadl kousek od stanoviště velké štiky. Nestihla zaútočit, ale pohyb vetřelce jí neunikl. Vyjela asi metr ze své skrýše a čekala, co se bude dít. Nezvaný host se po chvíli vrací a jeho dráha vede tentokrát v těsné blízkosti zubaté dračice. Ta kousek popojede a zaútočí rychlostí blesku. Rybář v lodi je překvapený, ale reaguje pohotově a překvapí štiku tvrdým odporem. Zpočátku je zmatená, protože žádnou reakci nečekala. Pak si vzpomene na jeden z minulých zážitků a pochopí, že je zle.

Severské revíry přitahují české rybáře jako magnet a každoročně vyrážejí stovky příznivců Petrova cechu zkusit štěstí a ulovit vysněnou rybu. Kromě vyhlášených norských fjordů, bohatých na velké tresky, ďasy mořské nebo divoké halibuty, míří mnohé party prohnat královnu sladkých vod, štiku obecnou.
„Zdeňku, nechceš jet začátkem května do Švédska? Chybějí nám dva kluci do party, tak jsem si vzpomněl na tebe a Jirku Vomáčku.“ Slova kamaráda Mildy Mathejzíka okamžitě alarmují mojí rybářskou vášeň. Za několik měsíců již sedíme na trajektu do švédského Trelleborgu a vyrážíme vstříc zubatým kráskám. Nikdo zatím netuší, jak bude tato výprava náročná. Naše utrpení však bude vykoupeno nezapomenutelnými zážitky a jedinečnými trofejemi. V půl třetí vyplouváme z německých zátok ostrova Rujana na širé moře.

ft179 ft180

Fouká studený vítr a lodí zmítají obrovské vlny, které dodávají noční plavbě na dramatičnosti. Pocit strachu bývá spojen s vyschnutím hrdla a tomuto stavu předcházíme návštěvou restaurace. V útulném baru si jako správní Češi objednáváme pivo a posloucháme vyprávění Milana.
„Je to revír v okolí Västerviku a jedeme tam už potřetí, což mluví samo za sebe. Nejsou to jezera, ale zátoky brakických vod Baltského moře a vždycky jsme si perfektně zarybařili. Bydlet budeme v kempu Gamleby, se kterým máme velmi dobré zkušenosti. Hlavně zde mají perfektní lodě a silné motory. Žádná chrastítka. Teď začátkem května už bývají štiky vytřené a mají hlad. Pokud je zastihneme na mělčinách, než se rozjedou na volnou vodu, budeme mít vyhráno. Všechno ale záleží na počasí.“ Dopíjíme pivo a jdeme spát. Nemáme zaplacené kajuty a jako většina pasažérů, kteří chtějí ušetřit, zkroutíme znavená těla na kožených sedačkách v podpalubí a část výpravy si ustele dokonce rovnou na podlaze. Přemýšlím o velkých štikách a snažím se vymyslet co nejlepší strategii, která mě dovede k úspěchu. S Jirkou Vomáčkou jsme jediná dvojice, která slavila v rozlehlých severských pláních největší úspěchy s trollingem nebo lovem na živou rybičku. Zbylých deset členů naší party patří mezi ortodoxní vyznavače klasické přívlače, kterou dokonale ovládají. Jirka zatím netuší, že i já chci otestovat nový, jerkový cajk. Je to na parťáka trochu podraz, protože není nic horšího, než když se sejdou v lodi rybáři s různými úmysly. Pokud chce jeden například vláčet a druhý chytat na živou rybičku, nemusí to dobře dopadnout. Kompromisy končí velmi často neúspěchem. Chytat chvíli tak a chvíli zase jinak, nikam nevede. Základem úspěchu je dokonalý plán. Mám chuť vyřídit všechno hned, ale kamarád už spí. Otáčím se na druhou stranu a po chvilce usínám taky.

Zastávka v Rybářském kempu
V devět ráno opouštíme trajekt a za několik hodin jsme ve Västerviku. Milan nám přichystal překvapení a navštěvujeme vyhlášený Fishing camp, ve kterém se každoročně pořádá mistrovství světa v lovu štik.

ft183 ft184

Týdenní akce začíná vždy tréninkem a samotné závody trvají tři dny. Až šedesát dvoučlenných týmů může zkusit štěstí a zvítězit. Ceny jsou vskutku lákavé. Vítězný tým vyhrává deset tisíc euro a prémií za největší ulovenou rybu, je zbrusu nová rybářská loď. Přihlásit se může kdokoliv, jedinou podmínkou je zaplacení startovného ve výši 700 euro. Zajímavý je průběh celé soutěže. Každý tým dostane podložku s mírou a analogový fotoaparát. Smí však pořídit pouze jednu fotografii týmu a 26 snímků ulovených štik, z nichž se započítává pět největších. Soutěžící se mohou sami rozhodnout, jakou si zvolí taktiku a kterou ulovenou rybu vyfotografují. Po vyčerpání tohoto počtu snímků se už žádná další ryba do konečného výsledku nezapočítává. V praxi to znamená, že se vám první ulovené štiky můžou zdát malé a nevyfotografujete je, ale nakonec chytíte ještě menší a připravíte se tak o drahocenné body nebo naopak vyfotografujete prvních 26 štik a až potom chytíte nějakou obrovskou, která se však do soutěže už nesmí započítat. Dusko Loje, rybářský průvodce, který současně prodává i v místním vyhlášeném obchodě, nás provází kempem, ukazuje lodě a uděluje cenné rady. „Nic nejde přesně naplánovat, všechno závisí na počasí a teplotě vody. Ta měla letos začátkem dubna už 15 °C, ale najednou se nečekaně ochladilo a klesla na pouhé 3°C. Ryby pochopitelně přestaly brát. Univerzální návod, kdy přesně přijet proto neexistuje. Počasí je hlavním faktorem, zaručujícím dobrý lov. V oblasti Gamleby, kam míříte, nastává problém v případě, když přestane foukat vítr, který bývá dobrým ukazatelem, kde štiky hledat. Na jaře se shlukují v početnějších hejnech a v těch se i přemísťují. Pokud dokážete takové hejno vystopovat, je úspěch téměř jistý a můžete chytit i několik trofejních štik najednou.“ Vcházíme do rybářského obchodu a slastně obdivujeme nekonečné série ručně vyráběných jerků, všech možných barev a odstínů. Na stěně čekají na nové majitele jerky růžové, fialové, oranžové a dokonce i černé nebo bílé. Zatím to jsou pouhé kousky dřeva, ale s prvním zanořením do vodní říše ožijí, a jakmile zkříží dráhu rybímu predátorovi, stanou se věrným pomocníkem svého pána. Škoda, že věci neumějí vyprávět. Představuji si, co všechno musí taková nástraha za jediný den lovu vidět. Naše rybářské dušičky jsou z vláčecích klenotů na měkko, ale každá legrace něco stojí, což v případě originálního švédského jerku činí v přepočtu devět set korun českých. Strachovat se při každém hodu, že drahý miláček zůstane pohřben v hlubinách, nakonec všechny od koupě odradí.

Do kempu Gamleby přijíždíme v neděli odpoledne
Při přebírání chaty nás majitel seznamuje s rybářským řádem, který je velmi stručný. Největší omezení se týká přivlastňování ryb. Každá chata o počtu čtyř lidí, si může ponechat denně jednu štiku 40 – 70 cm. Dále je zakázáno ulovené ryby mrazit a odvážet domů. Fish teamy „Chyť a zmraž“ mají tedy smůlu a musí vyrazit do jiných vod. Fanda s Víťou vzpomínají na polskou partičku, která měla na předminulé výpravě zabudovaný v tranzitu mrazák a úlovky všech velikostí nemilosrdně pohřbívala v ledu. Tehdy ještě žádné omezení neexistovalo.

ft181 ft182

Rychle vybalujeme věci a vyrážíme na průzkum. Je krásné, slunečné počasí, kterého využívám k pořízení snímků krajiny. Ani ve snu by mě v tu chvíli nenapadlo, že sluníčko nás bude doprovázet celý týden, protože Švédsko je vyhlášené svojí proměnlivostí. Hezky bývá většinou pouhé dva dny, pak začne foukat vítr a další dva dny pro změnu prší. Ze všeho nejhorší je fakt, že vítr fouká pokaždé jiným směrem a štiky tak neustále migrují. Jsme zde s Jirkou úplnými nováčky a podle toho i postupujeme. Největším nepřítelem v tak rozlehlém revíru je čas, a pokud chceme během jednoho týdne prozkoumat všechna lákavá místa, máme co dělat. Jirka souhlasí s nápadem, že dnes si revír projedeme jenom letmo, s vláčecím prutem a zítra vyrazíme na celodenní výpravu s veškerou výzbrojí.

V přístavišti se poprvé a naposledy scházejí všechny posádky
Po krátkém seznámení s obsluhou motorů, vyráží každá loď jiným směrem. Společně se od této chvíle budeme potkávat až večer v chatkách, protože odjezdy i návraty se budou řídit individuálními plány jednotlivých dvojic.

ft185 ft186

Tomáš s Lukášem podnikají stejně jako my poznávací plavbu, zatímco ostatní míří zkusit štěstí na osvědčená místa z minulých výprav. Ukazuji Jirkovi nový vláčecí prut s multiplikátorem. Parťák se směje, protože mě zná jako vláčkaře flegmatika a ani ve snu by ho nenapadlo, že jsem odhodlaný házet klidně i hodinu v kuse. Strategie hledání štik mi zatím tolik prostoru neumožní. Na každém místě nahodíme maximálně desetkrát a vyrážíme dál. Tato osvědčená taktika se řídí jediným pravidlem. Pokud tu štiky jsou, během dvaceti hodů by určitě nějaká zabrala. Vodní plocha je obrovská a nemůžeme se dál zdržovat. Jako první prozkoumáváme dlouhé, rákosové pole. Po dvouhodinovém plahočení přichází konečně první záběr a Jirka zasekává na dvoudílný wobler štiku kolem šedesáti čísel. Není velká, ale důležitá, protože v nás probouzí tolik potřebný optimizmus a víru v úspěch. Do konce dnešní směny chytíme bohužel jenom jednu sestřičku stejné velikosti. Poznatky hovoří jasně, štiky už opustily mělčiny u rákosí a sestoupily do hlubších vod. Zítra budeme mít s hledáním plné ruce práce. Cestou do přístavu potkáváme Mildu s Fandou, kteří potvrzují naší teorii, že zubatice berou dál od břehu. Chytili pět menších a jednu osmdesátku. Fanda měl tu čest pozdravit se hned první den s vysněnou metrovkou, ale vítězství si na konto tentokrát připsala švédská kráska. Důvěra v návazec Hard Mono utrpěla těžký šrám. I tak se ale kluci stávají pro dnešní den nejúspěšnější dvojicí. Fandovi bude jenom nějakou dobu trvat, než se smíří se ztrátou oblíbeného jerka s modrou metalízou.

Další den
Na molo přicházíme jako poslední. Fouká slabý vítr a hladina je klidná. Ideální podmínky pro křižování na volné vodě. Naše obavy, že se v tomto revíru nesmí vláčet za lodí, se nenaplnily. Místní rybářský řád zprostředkovaný správcem kempu, nic takového nezakazuje. Tento způsob je pro průzkum nejlepší. Jirka zapíná echolot a vyrážíme vstříc dalšímu dobrodružství. Nejradši vláčíme s mrtvými rybičkami, ale zatím žádné nemáme a proto nasazujeme woblery s imitací štiky, které střídáme s velkými gumami Kopyto Relax. Průměrná hloubka revíru je 4 – 6 metrů. Zkoušíme najít úseky s největší hloubkou, několikrát přejíždíme napříč celou zátokou a velký kus cesty vláčíme v těsné blízkosti břehu. Prochytali jsme všechna hloubková pásma, ale celodenní snaha končí nezdarem. Jirka chytil pouze jednu juniorku kolem padesáti čísel. Je pravda, že s vláčením za lodí máme dobré zkušenosti pouze na podzim a začínáme tušit, že nás čeká pěkná fuška. Cestou domů zastavujeme v několika lákavých místech a zkoušíme přívlač. Dvě šedesátky nám na sklonku dne alespoň trochu pozvedly náladu.

První metrovky
Při návratu do kempu je jasné, že se něco dramatického odehrálo. Přicházíme ve chvíli, kdy Pepa s Jirkou líčí okamžik, jak Venca k metrovce přišel.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA ft190

„Házeli jsme všichni čtyři na místě u kotvící jachty, směrem na mělčinu. Vencovi se nějak špatně namotala šňůra a udělala mu smyčky na navijáku. Nahodil proto opačným směrem co nejdál, aby si ji narovnal. Byl to takový hod „na zdař Bůh“ a vtom to přišlo. Šílená rána do prutu a začal mazec. Bojovala jako dračice a pěknou chvíli jí musel povolovat. Pak se několik minut přetahovali, ale nakonec prohrála.“ Venca pokyvuje souhlasně hlavou a pro dokreslení atmosféry ukazuje fotografie. Je to nádherný exemplář šupinaté krásky, se skvělou mírou 108 centimetrů. Zabrala na Jerk Salmo Slider v barvě štiky. Připíjíme na zdraví úspěšnému lovci a posloucháme další příběh. Po zdolání několika menších exemplářů přejeli kluci o kousek dál, na velkou podvodní plošinu, která se nachází nedaleko od potopeného vraku. Toto místo se osvědčilo už v minulých letech a zabralo i letos. Travnaté pole v třímetrové hloubce, mají štiky velmi oblíbené, protože jim poskytuje dostatek úkrytu. Pepův wobler s imitací pstruha dopadl kousek od stanoviště velké štiky. Nestihla zaútočit, ale pohyb vetřelce jí neunikl. Vyjela asi metr ze své skrýše a čekala, co se bude dít. Nezvaný host se po chvíli vrací a jeho dráha vede tentokrát v těsné blízkosti zubaté dračice. Ta kousek popojede a zaútočí rychlostí blesku. Rybář v lodi je překvapený, ale reaguje pohotově a překvapí štiku tvrdým odporem. Zpočátku je zmatená, protože žádnou reakci nečekala. Pak si vzpomene na jeden z minulých zážitků a pochopí, že je zle. Do souboje vloží dvojnásobnou sílu a zuřivě chňape obrovskou tlamou, ve snaze zbavit se zákeřného sousta. To však drží velmi pevně. Rozběsněná ryba podniká divoké výpady do všech stran, ale uvědomuje si, že takhle přijde o zbytek sil. Zmírňuje tempo a vystoupá až k hladině. Ví, že se soupeři celá odhalí, ale sází vše na poslední trumf, který ji v minulém souboji zachránil. Na okamžik znehybní, aby nabrala co nejvíc energie, pak se pomalu stočí směrem na volnou vodu a ve zlomku vteřiny mrskne mohutným tělem takovou silou, že vyletí celá nad hladinu. S otočkou dozadu dopadne zpět a z vody vystříkne obrovský gejzír vody. Pepa Čimera, zvaný Čimi, má plné ruce práce, ale bojovnici kmene Esox lucius dochází dech a po chvíli už šťastný lovec svírá další metrovku. Tentokrát naměří 104 centimetrů. To jsou velmi optimistické zprávy, protože víme, že velké štiky berou a šance, že zabere někomu dalšímu je hodně vysoká. Každý z nás usíná s pocitem, že zítra to bude právě on.

Kolbenka
V úterý ráno si s Jirkou nachytáme rybičky a zkoušíme znovu vláčet za lodí. Nastražené plotice nejsou moc velké, měří sotva 15 cm a to je na velkou štiku málo. Po několika hodinách snažení nám začíná být jasné, že tento způsob lovu nefunguje a naše tajná zbraň v podobě mrtvých rybiček, tažených za lodí, se naprosto minula účinkem. Nevíme jestli je na vině špatná volba trasy nebo zmiňovaná velikost rybek. Na konci dne opět vláčíme a je nám jasné, že k trofejním štikám povede hodně trnitá cesta. Večer v táboře zjišťujeme, že i dnes se podívala z vody další metrovka. Štěstí měl tentokrát Petr Paleček a štika měřila rovných 100 centimetrů. Zabrala kousek od mola, v travnatých porostech a zlákala ji stříbrná plandavka. Ve středu se konečně zhoršilo počasí a fouká silný vítr. Voda se sice trochu přikalila, ale štiky jsou mnohem aktivnější a berou. Střídáme s Jirkou přívlač a lov na živou rybičku. Odměnou za naši dřinu je devět pěkných zubatic. K magické, metrové hranici bohužel nedosáhneme, ale radost máme velikou.

ft188 ft191

Mnohem lépe dnes dopadl Tomáš Dolák, kterému zabrala na modrého jerka nádherná stosedmička. Při jedné z posledních zastávek nahodil na mělčinu k rákosí a byla tam. Nepopsatelné veselí zavládlo v našem táboře a špunty létají hodně vysoko. Ještě větší štěstí měl Fanda Kůra. Společně s Mildou, Vítkem a Jirkou, vyrazili na nejvzdálenější část revíru a byli velmi úspěšní. Přilepili se na paty štičímu hejnu a odměnou jim bylo několik štik těsně pod metr. Fandovi se ve finále pověsila na starou, rezavou plandavku, kterou našel na chatě, opravdu velká bojovnice. Jeden z mála záběrů těsně u rákosí, proměnil šťastný rybář po neskutečné bitevní vřavě, za štikouna 112 centimetrů. Máme další důvod k oslavě. Od této chvíle se názvosloví pro označování velikosti štik, zúžilo na dva termíny: metrovka a malá štika. V porovnání s minulými lety začíná být jasné, že letos je štik sice mnohem méně, ale skoro každá desátá měří více než metr. To je velmi slušná bilance. Je vidět, že zpřísnění ochrany štik přináší díky novému rybářskému řádu skvělé výsledky a část výpravy je díky tomu šťastná. Ta druhá část musí tajně doufat, že štěstí se bude usmívat i v příštích dnech.

Autor: Zdeněk Hofman , Foto: Autor, Milan Mathejzík a archiv

Zdroj: www.dexempo.cz/svet_ryb/clanky

Pokračování článku najdete zde: Trnitá cesta za švédskými metrovkami 2. díl

Poznámka redakce:

  

Rybář, bubeník, entomolog a karikaturista

V roce 2016 zahájil Zdeněk Hofman již dvacátou druhou sezónu na volné noze. Tolik let samostatné tvorby, je zcela jistě dostatečným důkazem kvality a profesionality.
Kreslené vtipy, ilustrace, dárky s humorem, články o rybaření nebo působení v hudebních skupinách, to všechno jsou jednotlivé pramínky práce všestranného autora.

Kreslené vtipy a ilustrace tvoří největší procento pracovní náplně. Na svém kontě jich má Zdeněk Hofman již více než dvanáct tisíc. V poslední době získává velkou popularitu i kreslení vtipů na přání. Vznikají tak originální dárky pro oslavence nebo třeba tematické ilustrace pro firmy a vydavatelství. Díky internetu navíc ve velmi krátkém výrobním čase. Více v sekci na webu www.dexempo.cz – Vtipy na přání nebo ZDE.

Pozadu nezůstává ani výroba dárků a suvenýrů. Spolupráce s Ivanem Rillichem na největším kresleném vtipu na světě, který se jmenuje hezky česky Óbrfrk, trvá již více než deset let.
Jednotlivé pohlednice, známé jako pidifrky, jsou velmi populární a v současné době jich na pilné sběratele čeká více než šest set. Tento počet však není ani zdaleka konečný. Více na www.pidifrk.cz  Dalším sběratelským hitem se v poslední době stávají také magnetky s humorem, které se podobně jako pidifrky vyskytují nebo budou vyskytovat na všech zásadních turistických místech naší vlasti. Magnetky s humorem jsou číslované a určitě potěší malé i velké sběratele.  Kdo si chce přivézt z výletu nějaký větší dárek, má možnost zakoupit hrnek s humorem. O veselé suvenýry prostě není nouze a autor již chystá další překvapení. Výrobou dárků s humorem se Zdeněk Hofman zabývá již mnoho let. Mezi největší favority patří motivy na trička, hrníčky, sklenice a korbely. Nechybí ani keramické svíčky, tituly a tiskopisy. Nic není nemožné a nakreslit se dá třeba i velká stolní hra. Více na webu www.dexempo.cz v sekci Dárky s humorem nebo ZDE.

Od roku 2009 Zdeněk Hofman pravidelně spolupracuje s časopisem Rybářství, kde kromě kreslení vtipů píše i články a řídí rubriku Kladivo českého Vikinga. Zábavné i odborné texty si čtenáři oblíbili a autorovi se tak otevřely další možnosti pro tvůrčí činnost.
Na poli rybářského sportu se začala projevovat i Hofmanova sběratelská vášeň, kterou uplatnil již v deseti letech, kdy začal sestavovat entomologickou sbírku brouků a motýlů. Tentokrát se však zaměřil na mapování výroby rybářského náčiní, která má na našem území velkou tradici. Články o začátcích a vývoji rybářského sportu, včetně určování jednotlivých rybářských pomůcek, vycházejí pravidelně nejen v Rybářství, ale i na rybářském serveru chytej.cz.
V roce 2012 vystavoval Hofman první expozici rybářské historie na veletrhu Moderní rybář, v Praze Holešovicích. Kompletní sbírka smekacích navijáků Tokoz měla velký úspěch mezi rybáři všech věkových kategorií. Následují další veletrhy a výstavy, tentokrát již převážně ve spolupráci s Českým rybářským svazem.
Více na webu www.dexempo.cz v sekci Svět ryb nebo ZDE. 

Práci v ateliéru si výtvarník zpestřuje kreslením na veřejnosti, společenských nebo firemních akcích a nezalekne se ani výzdoby interiérů. Kreslené figurky tak našly svůj domov v útulných hospůdkách a obchodech.

Nejen kreslením a psaním jest Zdeněk Hofman živ. Od patnácti let hraje na bicí nástroje a během své kariéry působil v mnoha hudebních souborech.
Na svém kontě má stovky odehraných tanečních zábav, svatebních veselic i koncertů. Hudební skupina Dexempo zastřešuje partu kamarádů, kteří se po letech dali znovu dohromady a v různých kombinacích vystupují na firemních akcích, oslavách nebo svatbách.
Celý název skupiny je Dexempo retro cirkus a to proto, že nabízejí průřez hudební historií napříč různými žánry.
Více v sekci Kapela Dexempo nebo ZDE.

Nejčtenější články

Vše o cestování již brzy v Letňanech: Představí se to nejlepší z karavaningu, lodí, vodních sportů i světových a českých destinací

Jak se stát karavanistou, jak získat vysněnou loď nebo kam vzít rodinu na dovolenou, ať už koukáte po Česku či na exotické destinace? Nejkomplexnější přehlídku cestovatelských trendů, program pro odborníky i širokou veřejnost nebo lákavé soutěže si užijí návštěvníci PVA EXPO PRAHA již ve dnech 15. až 17. března. Koná se unikátní souběh veletrhů FOR CARAVAN, FOR BOAT a HOLIDAY WORLD & REGION WORLD. Jaké unikáty přinese?

Ohlédnutí za páteční návštěvou veletrhu FOR CARAVAN 2024

Široká karavanistická veřejnost mohla od pátku do neděle (od 15-17.3.2024) v areálu PVA v Praze v Letňanech navštívit 15 ročník výstavy obytných automobilů a karavanů. Výstava FOR CARAVAN má bohatou tradici. V několika halách, ale i ve venkovních prostorách areálu, bylo opět na co se koukat. My jsme letošní prodejní výstavu navštívili hned v pátek a tak vám pomocí fotografií chceme ukázat především přívěsy a auta vhodné pro nás rybáře. S potěšením musíme konstatovat, že pro opravdové outdoorové nadšence se i na našem českém trhu objevuje čím dál více obytných aut i přívěsů, které se nezaleknou ani opravdu těžkých terénů.

Pozvánka na závody na Olešné

Místní organizace Rakovník zve na závody na závlaze Olešná, které se konají tradičně poslední dubnovou sobotu, což je letos 27. 4. 2024….