Rybářský rozcestník

Lov kaprů i jiných bílých ryb ve větším proudu

Asi většina zkušenějších rybářů mě dá zapravdu, že chytání ryb ve stojaté vodě je o něco málo jednodušší, než lov ryb v proudné vodě. Ovšem tento článek chci věnovat především lovu bílých ryb v silnějších proudech, tedy všude tam, kde je větší proud, díky kterému musíme změnit nejen samotnou taktiku lovu, ale i přizpůsobit montáže a vlastně skoro celou rybářskou výbavu.

Trofejní kapr z řeky ...

Chytání v proudné vodě má svoje specifika, rozhodně je to něco jiného, než lov na vodách stojatých. Vyjmenujme si tedy pět hlavních bodů, kterými je třeba se zabývat, než poprvé nahodíme do silnějšího proudu řeky:

  • Vybavení použijeme kvalitní, více dimenzované na větší váhu, ne skrze velikost úlovku, ale hlavně proto, že ryba v proudu působí na naše vybavení až dvojnásobnou silou.
  • Volba místa je zásadní!
  • Volba montáže a způsob lovu.
  • Druh nástrahy a zakrmení, které by mělo být těžší, lepivější konzistence, než použijeme na stojaté vodě.

Vybavení pro lov v silnějších proudech

Do většího proudu většina zkušenějších rybářů používá delší pruty, kolem 4 metrů, s nosností na špičku kolem 3,6 liber. Naviják je doporučován větší, s hlubokou cívkou, kam se vejde nejméně 250 až 300 metrů pletenky. Vlasec se nedoporučuje, protože většinou má větší průtažnost díky které by jsme kolikrát ani nemuseli zaznamenat samotný záběr. Pokud volíme vlasce, tak jen ty určené k vláčení, tedy s minimální průtažností.

Na šokové šňůře rozhodně nešetříme, především tam, kde jsou větší vázky. Volíme délku šokovky 8, 10, ale klidně i 12 metrů. Také záleží na tom, zda budeme chytat v proudu přímo pod nohama, nebo naopak až na druhé straně řeky. Uzel pro spojení šokové šňůry s kmenovou volíme takový, který je malý a bude dobře procházet očky prutu. Můj nejoblíbenější je Albrightův spojovací uzel
nebo uzel Kravský.

I když to podle fotografie nevypadá, tady řeka teče hodně svižně!

Volba místa lovu ryb u více proudné vody

U břehu najdeme především menší ryby včetně hejna menších kapříků, větší kapry budeme hledat raději uprostřed toku na hloubkách. V hlubokých příbřežních partiích lze nalézt také větší ryby, ale musíme najít místa s větší hloubkou a strmějším břehem, pak je velká pravděpodobnost, že tam ryby budou.

A jak zjistíme kde se takové místo nachází? Na užších tocích s mírnějším proudem to jde docela dobře s markery. Větší toky pak můžeme prozkoumat pomocí lodě a echolotu. Také zkušenosti starých rybářů – mazáků, tedy těch místních, ti moc dobře vědí, kde jsou ta správná místa pro lov větších kaprů, ale i jiných větších ryb. Ovšem někteří jsou často skoupí na slovo, cizáky na svém místě rozhodně nemusí! 🙂

Volba montáže

Volíme jednoduché varianty montáží, raději trochu předimenzované, aby utáhly i většího kapra v proudu. A volte své osvědčené sestavy, které se nemotají!

Kapřík z proudu ….

Způsob lovu

Dlouho mě netrvalo se přeorientovat ze stojaté vody na vody proudné. Přesto jsem chvíli tápal a tak jsem si načetl přes zimu několik článků o rybření na řekách, vyzkoušel sám několik stylů lovu, než jsem přišel na ten můj oblíbený. Přišel jsem na to, že pruty při chytání na silnějším proudu je třeba stavět kolmo k nebi, klidně podobně, jako když se chytají sumci na trhačku a to proto, aby maximum šňůry bylo nad hladinou. To má dva důvody. Zaprvé se vám pak nebude zachytávat tolik „bordelu“ na šňůře a také samotná šňůra tak nerezonuje, jako když je potopená přes celou plochu toku při postavení prutu více vodorovně. Vibrace šňůry může být ten důvod, proč vám ryby v proudu neberou.

Někdy se hodí použít navíc zadní olovo, které dáme pod špičku prutu a tak zajistíme, že šňůra se nám bude táhnout po dně. Ovšem pokud řekou protékají různé větvičky a klacky, například po silném větru a dešti, pak zadní olovo nedoporučuji.

Ovšem co je zásadní při chytání v silnějších proudech, tak to je nahození prutu do míst po proudu. Pokud proud není zas tak moc silný, dá se chytat i kolmo v proudu, ovšem rozhodně nejmenší problémy budeme mít při nahození po proudu a to pod nohami, tedy na naší straně řeky. Podle místa, kde hodláme chytat v řece si tedy musíme chytře vybrat i místo na břehu, kam zapíchneme vidličky nebo postavíme tripod. Někdy nezbývá, než využít loďky, kterou ukotvíme na vhodném místě a z ní nahodíme, pokud nám například vadí strom, keře, či jinak nepřístupný terén.

Rozhodně musíme také myslet na to, že když už konečně dostaneme rybu na háček, musíme ji také nějak zdolat a zbavit ji co nejšetrněji háčku. Mnoho začínajících rybářů zapomíná, že si musí zajistit dobrý přístup k vodě, nebo náčiní, jako podběrák s dlouhou tyčí, aby vůbec byla možnost rybu, především větší, nějak z vody vůbec dostat a to co nejšetrněji!

Ještě jsem se nezmínil, jak nastavit naviják po nahození prutu. Využíváme-li swinger, pak nastavíme největší možnou hmotnost, na klasických číhátkách musíme použít olovo, nebo jinak zvednout váhu číhátka, aby hlásič udržel sílu proudu v tom místě, kde ho potřebujeme. Naviják já osobně nechávám více povolený, při záseku podržím cívku a pak ho dotahuji dle potřeby. Někdo rád používá bojové brzdy, nebo cívku navijáku více utahuje, pak je třeba okamžitě při záběru reagovat a bedlivě sledovat pruty. A především u nich sedět a být připravený kdykoli popadnout prut.

Číhátko z párty kroužků, podle síly proudu přidávám nebo ubírám kroužky …

Zakrmování v proudech, druhy nástrah

Při zakrmování na řekách, zvláště těch se silnějším proudem, přimícháváme do jemných krmných směsí, při cíleném lovu menších ryb, hlínu, většinou v poměru 10 % k celému objemu. Při lovu kaprů, ale i dalších bílých ryb o větší velikosti, volíme na zakrmení spíše směs pelet nebo krmných boilies s různým dalším těžším partiklem. Nebojte se, i ve větším proudu krmení zůstane na místě, jen je třeba počítat s proudem a krmení nahazovat více proti proudu, než budeme chytat. Většinou se o pár metrů posune od místa dopadu do vody díky síle proudu. Pokud využijeme místa uprostřed řeky na hloubkách, nebo naopak hlubší části pod břehy, rozhodně krmení nikam nezmizne, jen se časem rozpustí, nebo, budeme-li mít štěstí, ho najdou ryba a sní, včetně naší nástrah s háčkem! 🙂

Živé návnady – ilustrační foto

A co dát na háček?

Tak to je na samostatný článek, ale spíše na celou knihu. Já na řekách raději lovím na přirozené nástrahy, jako na žížaly, ovoce, zeleninu a podobně. Samozřejmě že se běžně i na řekách chytá na boilies či pelety. Ovšem konkrétně u kaprů, je to chce naučit tuto nástrahu milovat. Většinou několik dní zakrmování ryby přesvědčí, že právě vámi nabízená nástrah je ta velká dobrota, kterou si mají dopřát. Já osobně kromě žížal nejvíce na řekách preferuji kukuřici, kterou si rádi dají nejen kapři, ale také tloušti, plotice, cejni … Nezapomeňte pak na jedno staré rybářské pravidlo při zakrmování lovného místa. Vždy do zakrmovací směsi dejte i tu nástrahu, na kterou chcete potom chytat!

Nejčtenější články

Pozvánka na závod do Nižboru

ČRS. z. s., MO Nižbor zve na 16. ročník rybářského závodu, který se koná 11. 5. 2024 na Berounce nad jezem v Nižboru. Počet míst omezen na 50….

Jarní kolo Ve vodě nežijí jen vodníci

Jarní kolo náborové akce „Ve vodě nežijí jen vodníci“ proběhne od 15. 4. do 27. 6. 2024. Zájemci se mohou hlásit od dne zveřejnění a zasílat přihlášky na sekretariát SÚS….

Jarní dospělé a Dětské závody ČRS MO Kladruby – Propozice 20. a 21. 4. 2024

Vážení přátelé ČRS MO Kladruby, dovolte, abychom Vás pozvali na Jarní dospělých a Dětské rybářské závody konané ve dnech 20. a 21. dubna 2024 na nádrži Záhorská. Těšíme se na Vaši hojnou účast!