Vydra říční je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Je skvěle přizpůsobena k životu ve vodě, mezi prsty má blány a dlouhý svalnatý ocas používá jako kormidlo. V mládí se dá dobře ochočit.
Lutra lutra
Vydra říční má protáhlé, válcovité tělo se svalnatým ocasem zesíleným u kořene, který ve vodě používá jako kormidlo. Nohy má krátké, s prsty opatřenými blánami. Ušní boltce se jí ukrývají v srsti, nosní a ušní otvory pod vodou uzavírá zvláštní záhyb kůže. Srst má kvalitní, s jemnou a hustou podsadou. Vydry jsou zbarvené hnědě, až kávově-hnědě, pouze pod krkem a spodní část těla mají světlejší chlupy. Samice mají 2-3 páry mléčných bradavek.
V Česku žije především v horských a podhorských pásmech na vhodných tocích a nádržích. Ve světě ji najdeme téměř po celé Evropě, také obývá značnou část Asie, přední i Zadní Indii a některé ostrovy, jako Sumatru, Tchaj-wan, či Japonsko.
Vydru najdeme v horských a podhorských oblastech u tekoucích, ale i stojatých vod. Skvěle se potápí a plave, ale díky krátkým nohám je na suchu paradoxně pomalejší, jak ve vodě. Pod vodou vydrží až 4 minuty. Dokáže plavat rychlostí až 12 km v hodině a to více jak 400 metrů! Doupě si buduje v těsné blízkosti vody, většinou ve strmých březích či pod kořeny stromů, ale s vchodem vždy pod hladinou. Dočasné se může schovávat i ve skalních rozsedlinách, v opuštěných norách jezevců, lišek apod.
Hlavní, co vydra loví, jsou ryby, je šikovný lovec. Dále nepohrdne ve svém jídelníčku menší hlodavce, žáby, raky, hmyz a pokud se jí podaří ulovit, i drobnými ptáky. Denně dokáže pozřít až 1 kg masa. Samci loví v teritoriu kolem břehů dlouhém až 30 km, samice mají teritorium většinou až o polovinu kratší. Pokud žije u jezer, nebo velkých rybníků, dokáží samci lovit v oblasti až 50 km2! V noci není problém, aby vydra urazila vzdálenost až 10 km od své nory.
Brzy z jara na sebe vydra upozorňuje hlasitým a ostrým hvizdem, dále kolem vody můžeme narazit na její trus, který používá na vyznačené svého teritoria. Samice je vzorná máma, žije velkou část roku ve společnosti mláďat, o jejichž výchovu se však zpočátku stará i samec, kterého to ale brzy přestane bavit, od rodiny se odstěhuje a žije sám, dokud nenastane další doba páření. To obvykle probíhá od února do léta. Samice je pak březí 2 měsíce, někdy o něco málo déle.
Nejčastější se vydrám rodí 2 až 3 mláďat, někdy i více. Rodí se slepá, vidět začínají zhruba po 1 měsíci. Do vody se dostávají poprvé až po 3 měsících, pohlavně pak dospívají až za 2 (3) roky. V zajetí vydra žije až 15 let, ve volné přírodě často podstatně méně.