Rybářský rozcestník

Treska polak

Dravá ryba z čeledi treskovitých. Může dorůst až 130 cm a dosáhnout váhy kolem 20 kg. Většinou se však běžně loví kusy kolem 70-80 cm o váze 3-5 kg. Polak je pro sportovní rybáře nejvíce komerčně lovenou rybou v Norsku.

treska

Název latinsky

Pollachius pollachius

Jiný název

Norsky se nazývá lyr, německy a anglicky pollack.

Rozpoznávací znaky

Torpédovité tělo s velkýma očima je na hřbetě tmavší lesklé, tmavě zelené, pod postranní čárou světlejší, spodní čelist je delší než horní, dobrý rozlišovací znak například od tresky tmavé, která je podobná.

Výskyt

Obývá Severní moře hlavně pobřeží Skandinávie a vyskytuje se i v západní části Středozemního moře.

Obecně

Polak žije jak v hloubkách, tak i na mělčinách, kde většinou obývá chaluhové pole, ryby z hloubek jsou většinou vyšší, mohutnější, stříbrně lesklé a máme pocit, že se jedná o jiný druh ryby, z mělčin jsou polaci pestřeji zbarvení. Doba tření je březen – červen.

Maso polaků je bílé, velmi chutné bez svalových kůstek jako ostatní druhy tresek.

Způsob lovu

Nejvhodnější doba lovu je květen – září. Na mělčinách kolem 10 -20 metrů se loví přívlačí na gumové nástrahy kolem 40-60 g, ve větších hloubkách od 30 m na pilkiny kolem 100 g, v hloubkách kolem 100 m na pilkery váhy až 500 g, kde se jako nástraha používá naporcovaná makrela. Jde o velkého bojovníka, který rychle zaútočí a zdolávání velkého polaka je zážitek, dá se přirovnat k souboji s naším dravým bolenem.

Autor textu: Dědek Wassermann

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím